Kino recenze

Tento týden má v našich kinech premiéru v pořadí již osmý snímek režiséra Quentina Tarantina s příznačným názvem Osm hrozných, který málem nebyl natočen, protože původní scénář utekl na internet a Quentin byl touto situací znechucen. Reakce však byly velmi pozitivní, a tak se nakonec tento uznávaný tvůrce, který se v 90. letech vyloupl z videopůjčovny, rozhodl film natočit.

Po Nespoutaném Djangovi dostáváme další western, ve kterém lovec odměn John Ruth (Kurt Russell) veze na popravu hledanou Daisy Domergue (Jennifer Jason Leigh), ale cestou je zastine sněhová vánice, takže musí najít útočiště v blízké hospodě. Po cestě ještě naberou další dva muže - majora Marquise Warrena (Samuel L. Jackson) a nového šerifa Chrise Mannixe (Walton Goggins). Po příjezdu do hospody na ně čekají další hosté a John Ruth má vážné podezření, že se některý z nich bude snažit osvobodit jeho zajatkyni a že někdo není tím, za koho se vydává....

Filmy Quentina Tarantina vynikají hlavně svými dlouhými dialogy a násilností. Ani v tomto případě tomu nebude jinak. Teda jak se to vezme. Osm hrozných je totiž z drtivé většiny založeno na dialozích, takže oproti posledním filmům tohoto tvůrce se jedná v podstatě o čistokrevnou konverzačku, která trvá úctyhodné tři hodiny!

Naštěstí jsou dialogy i v tomto případě velmi dobré a chytré. Závratná stopáž navíc umožňuje detailnější představení jednotlivých charakterů, se kterými si Tarantino opravdu vyhrál. Navíc brzy zjistíte, že někdo o své osobě pěkně lže, takže je velmi zkušeně zaseto semínko podezíravosti a film bude zkoušet i Vaši pozornost. 

Tarantino měl opět šťastnou ruku při castingu, takže všechny postavy jsou uvěřitelné a jednotliví aktéři předvádí herecký koncert. Samuel L. Jackson a Kurt Russell ve svých rolích doslova excelují. V případě prvního jmenovaného jde o další postavu, na kterou jen tak nezapomenete. Nechybí samozřejmě ani hromada absurdních situací a požadavků, se kterými se budou muset hlavní hrdinové vypořádat. Ačkoliv se v podstatě pořád kecá, tak je vše účelové a děj se posouvá dále.

Jakmile obyvatelé krčmy začnou odhalovat tajemství toho druhého, tak dojde i na tradiční vyvražďovačku, kterou režisérovi fanoušci milují. Již tradičně je hodně brutální a v mnoha ohledech zcela absurdní, takže ani v tomto ohledu Tarantino ve svém novém filmu nezklamává a servíruje přesně to, co od něj čekáte. Snímek je rozdělen do několika kapitol, které ukazují i jiné události, takže si postupně začnete skládat mozajku a nouze není ani o několik zásadních dějových zvratů, takže Vás nebudu okrádat o zážitek jejejich prozrazováním. Fungují však na jedničku.

Přiznám se, že na stopáž filmu jsem se podíval až těsně před novinářskou projekcí a lehce jsem se jí bál, protože je opravdu monstrózní. Během projekce mě však ani jednou nenapadlo podívat se na hodinky, protože jsem se nenudil a ani mi nepřijde, že by měl film nějaké hluché místo. Naopak je vše vyvážené. Oproti posledním Tarantinovým filmům má Osm hrozných podstatně komornější nádech, protože se odehrává prakticky jen okolo dostavníku a v pozdější fázi v hospodě, takže lokace nejsou přiliš pestré, ale v tomto případě to vůbec nevadí.

Naopak je obdivuhodné, když se film odehrává pouze na jednom místě s omezeným počtem postav a je velmi chytrý a poutavý (např. Pozemšťan). Tarantino se tedy vrací ke svým kořenům a v tomto směru kopíruje koncept svých Gaunerů, kteří byli jeho režisérským debutem.

Vyzvihnout musím také vynikající hudební doprovod, který má na svědomí Ennio Morricone a nahrával se v Praze. Jeho hudba dodává filmu tu správnou westernovou atmosféru, stejně jako styl a formát, jakým byl snímek natočen. I když jsem si dlouho hledal cestu k filmům Quentina Tarantina, tak jsem mu v posledních letech podlehl a jeho filmy miluji pro vynikající dialogy, absurdní situace a brutalitu. Osm hrozných nabízí všechny tyto prvky, takže by jeho fanoušci měli z kina odcházet maximálně spokojeni.

Pokud jste na tom stejně jako já, tak byste si měli film opravdu užít, jestli však nemáte rádi tvorbu Quentina Tarantina, tak to pro Vás bude s největší pravděpodobnosti tříhodinová konverzační nuda s brutálním koncem....

9,5 / 10

Autor článku: Václav "vorez" Suchý