Kino recenze

Studio Pixar nás letos již jednou překvapilo, když poslalo do kin vynikající animák V hlavě. Po několika kvalitativně slabších kouscích (zejména Auta 2, Univerzita pro příšerky) nám toto legendární studio naservírovalo originální příběh s velmi zajímavými postavami. Není to tak, že by Pixar dělal špatné filmy, ale konkurence je v posledních letech opravdu veliká (DreamWorks, Illumination Entertainment) a každý se snaží urvat si co největší díl koláče.

Dalším originálním počinem je animák Hodný dinosaurus, který se tento týden začne hrát i v českých kinech. Trefil to Pixar i tentokrát nebo nás čeká další průměrný animák, na který snadno zapomenete chvíli po odchodu ze sálu?

Hlavním hrdinou je dinosaurus Arlo, který se vylíhl jako poslední ze tří mláďat a nepobral moc odvahy. Spíše naopak. Jedná se o ustrašeného jedince, kterému se jeho sourozenci smějí a ve všem vidí jen nebezpečí. V podstatě je to takový strašpytlík. Stejně jako všichni ostatní z jeho rodiny chce po sobě zanechat po sobě nějakou stopu a udělat něco významného.

Bohužel se mu to přes veškerou jeho snahu nedaří a nešťastnou souhrou náhod se ocitne daleko od své rodiny, v naprosto cizím prostředí a společníka mu bude dělat nezbedné lidské dítě (Špunt), vůči kterému má již delší dobu averzi, protože v něm vidí viníka jeho neštěstí. Arlo však brzy zjistí, že nikoho jiného nemá a ve dvou se to lépe táhne. Společně se tedy vydávají na dlouhou cestu, na jejímž konci by se měl ocitnout znovu doma...

Ano, základní příběhová linka je opravdu velmi jednoduchá a v podstatě je takový i celý film. Jenže Pixar do něj opět dokázal promítnout svého ducha. Základním stavebním kamenem jsou dvě hlavní postavy, které jsou velmi odlišné, ale přesto si Vás hned po svém uvedení na scéně získají. Arlova nesmělost a nešikovnost je velmi roztomilá a nemůžete s ním nesympatizovat. Pixar navíc jeho neuspěchy zabalil do velmi vtipných scén, které pokaždé vyvolávají upřímný smích. 

Tento dinosaurus by nejraději vše vzdal, ale jeho rodina se ho snaží podpořit v jeho počínání, protože stále věří, že i on má v sobě obrovský potenciál. Jeho přístup se však změní, když se ocitne daleko od domova a odhodlá se dostat domů za každou cenu. Druhou hlavní rolí je lidské dítě, protože v Pixaru si řekli, jak by to vypadalo, kdyby naši planetu před mnoha milióny let nezasáhl meteorit, proto se zde objevuje toto netradiční spojení.

I Špunt si rychle získá Vaše sympatie, protože je pravým opakem Arla - je zvídavý, nebojacný a rád prozkoumává okolní svět. Navíc je docela dost hyperaktivní. V tomto filmu se dinosauři chovají jako lidé (např. farmaří) a lidé vypadají jako zvířata (na moc jich zde ale nenarazíte), proto Špunt připomíná svým chováním hodně energického psa a jejich vzájemná komunikace probíhá na základě odvozování chování v dané situaci, protože toto lidské dítě nemluví.

A o tom je v podstatě celý film - o vzniku netradičního přátelství, které se postupně prohlubuje, a o společné cestě k vytouženému cíly. Jejich putování je pak zpestřeno různými nástrahami prostředí, se kterými se musejí společně vypořádat. Pixar však dokázal tuto cestu během 100 minut zpestřit dojemnými a napínavými momenty, proto se jedná o velmi zajímavý zážítek, který sice vypadá na papíře velmi jednoduše, ale právě v tom je jeho síla.

Zajímavá je i technická stránka filmu, protože samotné postavy vypadají poměrně jednoduše. Vidím v tom záměr tento film přiblížit opravdu tomu nejmenšímu publiku, protože naopak provedení krajiny je technologicky opravdu úchvatné. Hodný dinosaurus však dokáže zabavit i dospělého diváka, takže by se cílová skupina (rodiny s dětmi) měla bavit kompletně celá. Největší dopad však bude mít na nejmenší diváky, čehož je důkazem pláč malého dítěte v sále při finálové scéně.

A o tom pixarovky jsou - nejen pobavit, ale také dojmout, aby byl zážitek z daného filmu komplexní. V tomto směru ani tentokrát Pixar neselhal, takže i já jsem odcházel z projekce spokojen. Film jsem viděl v klasické 2D verzi s českým dabingem, který mi sice u některých vedlejších postav přišel trochu divný, ale předpokládám, že i v originále byly zvoleny netradiční hlasy, protože animáky jsou snad jediným žánrem, jehož dabingová kvalita je u nás na stále velmi vysoké úrovni, protože míří na nejširší divácké publikum. Těším se však, až ho na domácích nosičích uslyším v originále. Stejně jako minulý týden animák V hlavě, který právě vychází na Blu-ray a DVD.

9/10

Autor článku: Václav "vorez" Suchý