Kino recenze

Mladý středoškolák zrovna pozval svou vyvolenou na něco jako rande. Jeho otec, zástupce školního ředitele má zase plnou hlavu přípravy maturitního ceremoniálu. Studentíci se pomalu chystají na vstup do dospělosti. Po nějakém šoku nikdo z nich rozhodně netouží. Na druhou stranu partička lovců tornád prožívá zrovna hubené období. Křižují Spojené státy a stále nic, ani vánek. Osudy všech se protnou v městečku Silverton.

Zrovna tam si to namíří tornádo dosud nevídaných rozměrů. Všechny malicherné starosti všedního dne jdou stranou a začíná boj o holý život, kde se tříbí charaktery a z chlapců se stávají muži. Příroda se nezajímá o bohatství, původ ani vzdělání. Větrný vír má schopnost během několika okamžiků obrátit životy všech obyvatel naruby a podle toho to také vypadá. Lidská rasa je však zarputilá a vždy odhodlaná z chaosu a trosek povstat jako Fénix z popela.

Katastrofický thriller s větší špetkou humoru a menší špetkou romantiky si rozhodně na nic nehraje. Již z názvu jde odhadnout o čem film je. Snímek režiséra Stevena Quale je rozložen na dvě části, které se různě prolínají. První je o lidech a v druhé hraje hlavní roli tornádo. Docela zajímavá je stylizace filmu. Jde o jakože dokument, poskládaný z různých ručních kamer, mobilních telefonů, bezpečnostních kamer apod. Není to sice v dnešní době formát ojedinělý ani objevný a ani sami tvůrci ho nedodržují dokonale, protože v řadě scén by prostě lidé nenatáčeli, ale zdrhali, ale zase na druhou stranu to snímku dodává jistou autenticitu a realističnost.

K již zmíněnému dodám, že ta „lidská“ část filmu je rozhodně slabší. Postavy se často chovají jako idioti nebo pronášejí omleté, patetické proslovy či dialogy. Naštěstí se to dá vydržet a zhruba až na dva okamžiky jsem se za ně necítil trapně. Jde prostě o to, zda přistoupíte tvůrcům filmu na jejich hru, s tím vás pak v přímé úměře film bude bavit více, nebo méně. Úplně hloupé to ale zase není. O tom, že je film absolutně předvídatelný se snad nemusím rozepisovat.

Druhá „tornádová“ část je dokonalá. Nepatřím nijak zvlášť k fanouškům katastrofických a podobných filmů, např. Twister jsem dosud neviděl a ani nehodlám, ale tentokrát jsem si to opravdu užil. Nástupy větrných smrští, od drobného ničení až po masivní destrukci jsou natočeny napínavě, většinou přehledně a některé scény jsou vskutku monumentální. Více než jako „obyčejná“ přírodní katastrofa to na mě působilo dojmem nějakého útoku mimozemšťanů nebo biblickou apokalypsu.

Toto přirovnání nemyslím ironicky, ale vážně a v dobrém. Technicky a trikově je vše profesionálně zvládnuto, což lze předpokládat a zážitek umocňuje burácivý zvuk. Projekce se tentokrát konala v kině Premiere Cinemas v Hostivaři v sále Dolby Atmos, kde je zvuk 7.1; a tato volba se ukázala jako více než dobrá.

Z hereckého hlediska toho moc k hodnocení není. Stejně jako film, jsou výkony herců rozkolísané, ale vzhledem k hrané dokumentárnosti mi to nevadilo. Nejvíce asi zaujme Richard Armitage (např. Thorin v Hobitovi), který má hlas, že by snad přeřval i to tornádo. Ostatní herci jsou známější spíše z menších rolí v menších filmech nebo z televizních seriálů.

Je jasné, že na V oku tornáda nikdo nepůjde v očekávání detailně prokreslených postav, nečekaných dějových zvratů či hereckých výkonů podle metody Konstantina Stanislavského. Ne, ne, zde je v hlavní roli pan Tornádo se svými krouživými pohyby a tomu je vše podřízeno. Jen je škoda, že ho nebylo ještě o něco více.

6/10

Autor článku: - staka -