Kino recenze

Příští týden bude mít v našich kinech premiéru snímek z francouzské produkce s názvem Temné kouty, který budí velkou pozornost, protože knižní předlohu napsala Gillian Flynn. Pokud Vám toto jméno čirou náhodou nic neříká, tak vězte, že napsala také Zmizelou, o jejíž filmovou adaptaci se loni postaral režisér David Fincher. Budou Temné kouty podobným hitem?

Ve filmu sledujeme příběh Libby Day (Charlize Theron), která jako sedmiletá přežila brutální masakr své matky a dvou sester. Z vraždy byl obviněn její starší bratr, který se zapletl se satanistickou sektou, a ačkoliv důkazy nebyly zcela jednoznačné, tak již 28 let dýchá vzduch přecezený přes mříže a očividně mu to nevadí.

Libby si je o vinně svého bratra jistá, ale nedokáže se zařadit do normálního života ani po letech. Navíc ji docházejí peníze, takže se nechá za úplatu zlákat skupinou osob, které se ve svém volném čase věnují objasňování závažných zločinů, ke spolupráci. Časem však začíná pochybovat, jestli se vše stalo skutečně tak, jak si to pamatuje....

Předem upozorňuji, že jsem nečetl knižní předlohu, takže nemohu srovnávat kvality filmu s předlohou. Temné kouty si vzal na starosti režisér Gilles Paquet-Brenner, pro kterého je to sice osmý film, ale až na jednu výjimku je jeho tvorba hodnocena spíše podprůměrně. Větší šanci na úspěch než s úspěšnou adaptací knihy pravděpodobně nikdy mít nebude.

Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách – jedna se zaměřuje na aktuální dění (postava Libby) a ta druhá na minulost (bratr Ben). Tyto dvě dějové linky jsou rozloženy zhruba ve stejném poměru a vzájemně se prolínají, takže si divák může postupně dávat dohromady, co se asi tak odehrálo a kdo se snaží pravdu upravit ke prospěch svému.

Postupem času přibývají nové postavy, takže Vám v tom udělají trochu hokej, ale pořád nelze s určitostí odhadnout, co se vlastně stalo, za což má film palec nahoru, protože většinu zápletek můžete v podobných filmech odhadnout během několika minut. Předpokládám, že za to může schopnost autorky knižní předlohy, která si s námi dokonale pohrála v již zmiňované Zmizelé.

Ani v tomto případě není vše tak jednoduché a Temné kouty probouzí v divákovi zvědavost, jak to všechno dopadne, když už po nějaké době zná motivace jednotlivých postav, protože tady je jasné, že něco nevyšlo podle původního záměru. Film má střídmou stopáž 104 minut, takže se zde neobjevují hluchá místa a přes pomalejší rozjezd se jde do zdárného finále, které není sice nijak zvlášť šokující vzhledem k předchozímu ději, ale poměrně uspokojivé.

Gilles Paquet-Brenner se mohl opřít o opravdu velmi dobré herecké obsazení v čele s Charlize Theron, která se role minulostí zdeptané Libby ujala velmi dobře a divák s ní soucítí. Druhou hlavní postavou je Tye Sheridan, jenž je hlavní postavou událostí jejího dětství a hraje jejího bratra Bena.

Tomu zdárně sekunduje Chloë Grace Moretz v roli pošahané a psychopatické Diondry. Celé trio svými hereckými výkony táhne film jednoznačně nahoru, zvlášť v momentech, kdy si režisér nebyl jistý, jak příběh podat. Občas totiž film nemá potřebný spád, ale nikdy se nestalo, že by nudil nebo bych ztrácel zájem o rozklíčování pointy.

Temné kouty jsou velmi slušným mysteriozním thrillerem, který může kromě vynikajícího hereckého obsazení nabídnout také zajímavou zápletku. Bohužel mu i přes značné hrátky s divákovou fantazií chybí údernější a kontroverznější finále, které by ho vyneslo z nadprůměrného filmu k vyššímu hodnocení.

Každopádně tu máme další R-kový thriller s menším rozpočtem (cca 15 miliónů dolarů), který stojí za pozornost, takže na něj můžete směle vyrazit.

7,5/10

Autor článku: Václav „vorez“ Suchý