Kino recenze

James Bond, agent anglické vojenské rozvědky MI6, si dělal věci vždycky po svém. Například bez rozkazu, na vlastní pěst, pátrá v Mexico City po osobě, na kterou byl upozorněn svou bývalou nadřízenou. Ve vlastním destrukčním stylu se mu povedou zjistit určité indicie, ty ho však posunou jen o krůček dál. A tak to jde znova a znova. Každá nalezená stopa ho pouze nasměruje k dalšímu záhadnému podniku. Naštěstí se mozaika postupně skládá a ukazuje se, že jde o globální spiknutí zločinecké organizace jménem Spectre.

Kvůli svému mexickému dobrodružství je Bond navíc postaven mimo službu, takže může počítat pouze s neoficiální podporou nejbližších spolupracovníků. Aby toho nebylo málo, bojuje velitel MI6 s krycím jménem „M“ za zachování samotného programu „00“. Bond se mezitím díky okolnostem stane ochráncem dcery někdejšího protivníka, jež mu poskytne informace, které ho konečně postaví tváří v tvář úhlavnímu nepříteli, v němž se spojí Bondovi přízraky z let minulých, ale i skoro zapomenutí démoni Bondova dětství.

Novou bondovku režíroval Sam Mendes, tedy režisér, který se v roce 2012 vytáhl s perfektním Skyfall. Na scénáři se však podílelo snad pět lidí, v čemž možná tkví největší problém Spectre. Snímek začíná výbornou pasáží v Mexico City. Nicméně tato pasáž je zakončena bitkou, která mě již zarazila. Doufal jsem, že to bylo pouhé vybočení z určité hry na realitu, na kterou jsem si u Craigova Bonda zvykl a která mi naprosto vyhovovala. Bohužel nešlo o jedinou pasáž či scénu, u které jsem si vyloženě zoufal, co se to s Bondem děje. Snímek se nese spíše v duchu bondovek předcházejících představitelů. Kdy šlo hlavně o dobrodružnou nadsázku.

Tedy akce je spíše nereálná a vypočítaná na efekt, postavy se chovají často hloupě, různé zvraty a překážky jsou řešeny hlavně přispěním náhody než působením hlavního hrdiny a děj a jednotlivé zápletky jsou až překvapivě nelogické a předvídatelné. Bond se tentokrát nechová jako profesionál, ale pouze jako filmová či knižní postava, o které my diváci předem víme, že stejně přežije a v tomto filmu to vypadá, že to o sobě ví i on sám. Navíc je snímek i dost dlouhý, a na to, že trvá dvě a půl hodiny, se toho v něm děje docela málo zajímavého, takže občas působí zdlouhavým dojmem a prostříhat o půl hodiny by mu rozhodně prospělo.

Snímek se odehrává ve dvou rovinách. V té druhé, vedlejší, se eM na vlastním písečku vypořádává s reorganizací tajných služeb, přičemž ke konci filmu se tato linie protne s tou hlavní, Bondovou. V té Bond pátrá po tajemné zločinecké organizaci Spectre. Za každou novou indicií putuje někam jinam, takže se s ním podíváme do Mexika, Maroka, Rakouska či Itálie. Některé pohnutky, podle kterých se při svém pátrání přesunuje, však nejsou úplně vysvětleny a působí dost nahodile. Bond například odjede vlakem do pouště a prostě jen čeká, co se stane.

Následná pasáž z pouštní oázy, kde se Bond konečně potká se svou Nemesis, je pak vyloženě hloupá. Dojde dokonce i na klasický model, kdy záporák místo aby Bonda hned zabil, tak mu vykecá svůj plán, aby Bond na poslední chvíli zázračně utekl a měl tak možnost plán překazit. S tím ostatně souvisí i fakt, že těchto zázračných úniků či záchran na poslední minutu je ve filmu mnohem víc. Zločinci také ví, že jim Bond šlape na paty, nicméně místo aby ho zlikvidovali, tak si s ním pouze „hrají“. Dojde-li na přestřelky, je Bond neprůstřelný a netrefitelný a naopak on se trefí prakticky ihned.

Tyto výtky jednoznačně přisuzuji scénáři. Film tak působí nekonzistentně a roztržitě, s řadou nelogičností v ději. Je to velká škoda, protože po režijní a řemeslné stránce je film zvládnut skvěle. Vizuálně není filmu co vytknout a patřičně strhující hudební doprovod dodává scénám tu správnou energii. Bitky muže proti muži jsou natočeny syrově, realisticky, přehledně a jsou určitě divácky vděčné. [Spoiler] Tvůrci také do děje po mnoha letech vrátili Bondova ikonického nepřítele (malá nápověda: milovníka perských koček), ze kterého navíc udělali Bondova příbuzného, což je velmi povedený prvek do bondovského kánonu. Škoda, že měl ve filmu tak málo prostoru. [Konec Spoileru]

Ke starším bondovkám, zejména k těm s Rogerem Moorem, odkazuje i větší přítomnost humoru, než bylo v posledních třech filmech zvykem. Jen tu chybí ona nadsázka, pohledy do kamery se zvednutým obočím a nakrabaceným čelíčkem. Snímek také funguje jako jakési pomyslné rozloučení s Craigovým Bondem a jsou do něj zapracovány odkazy na předešlé tři díly. Doufám, že toho tvůrci využijí a příště se vydají novým směrem, s čerstvým týmem a novým představitelem.

Herecky je snímek stále na dobré úrovni. Daniel Craig sice mírně ve své roli stárne, ale stále je jako operativec stoprocentně uvěřitelný a jako „chlapák“ charismatický. Ve svých rolích se vrací i Naomie Harris jako Moneypenny, Ben Wishaw jako Q či Ralph Fiennes v roli M. Postavu Bondova nepřítele si zahrál Christoph Waltz, který by si rozhodně zasloužil více prostoru.

Do nezbytných rolí Bond girls byly obsazeny Monica Bellucci a Léa Seydoux, přičemž i Monica by mohla pobýt na plátně déle. Zajímavou postavu si zahrál Andrew Scott, někdejší Moriarty ze seriálu Sherlock. A jako třešinka na dortu, s naturelem terminátora, si filmem prosvištěl Dave Bautista.

V rámci bondovek jako celku nejde vůbec o špatný film, kdo je však namlsán dosavadním pseudo-realismem (tak jako já) může zažít jisté zklamání. Pro mě jde jednoznačně o nejhoršího Craigovského Bonda, a to hlavně vzhledem k častým nelogičnostem, nad kterými prostě nemůžu shovívavě přivřít oči, a také kvůli na efekt vystavěným scénám, které film házejí o desítky let zpět.

6,5/10

Autor článku: staka