Kino recenze

Při jedné rutinní akci na záchranu rukojmích zvláštní jednotka FBI odhalí dům s hrůzným tajemstvím. Díky tomu je Kate Macy, velitelka tohoto týmu, oslovena, zda by se nechtěla podílet na důležité akci zaměřené proti jednomu mexickému drogovému kartelu. Kate souhlasí a je začleněna do týmu vedeného žoviálním Mattem - zvláštním poradcem ministerstva obrany (ve skutečnosti agentem CIA). Kromě něj a Kate tvoří skupinu ještě členové vojenské Delta Force a lehce záhadný Mexičan Alejandro, který o sobě prozradí, že býval prokurátorem.

Že to s ním a vůbec s celou jejich operací nebude tak moc jasné a jednoduché, vyjde najevo již při první akci, kdy si zajedou do Mexika pro důležitého svědka. Zkráceně řečeno se zákonností si moc hlavu nelámou. Jenže jak agenti šlapou na paty Mexikáncům, vystrkuje drápky i obávaný kartel. Postupně vyjde najevo, že účelem celé akce je prostřednictvím nestandardních operací rozvířit chaos, vyprovokovat kartel k některým protiopatřením a dostat se tak na kobylku nejvýše postaveným osobám. V neposlední řadě je hybatelem i stará dobrá pomsta, kterou je nejlepší servírovat za studena.

Snímek režíroval Denis Villeneuve podle scénáře Taylora Sheridana. Přes pomalejší tempo některých pasáží jsem ve filmu nezaznamenal nudnou nebo hluchou pasáž. I když se zrovna neděje něco zásadního, tak se stačí kochat nádhernou a podmanivou kamerou Rogera Deakinse, který v některých scénách nápaditě použil zajímavé filtry, jež posunují podívanou o několik stupínků výš. K tomu je ještě potřeba přičíst doslova strhující hudební doprovod Jóhanna Jóhannssona.

Už při první scéně zásahu FBI jsem si naprosto lebedil, nicméně jsem si myslel, že půjde o ojedinělou situaci. Jenže následně se ve filmu objevilo takových audiovizuálních zážitků doprovázejících strhující dění ještě několik, a to jsem už byl na vrcholu blaha. Akční scény nejsou akčními v tom pravém slova smyslu, ale mají v sobě tolik napětí a realističnosti, že leckterý akční spektákl strčí s přehledem do kapsy. Úvodní přepadovka, celá cesta do Juárezu se závěrečnou atypickou přestřelkou na dálnici, průzkum tunelů na hranicích či závěrečná mstitelova mexická odysea, to jsou všechno skutečné vrcholy filmu, fungující ve všech ohledech.

Hudební složka není taková, že bych si pustil samostatný soundtrack, ale bezpochyby se podílí na celkové atmosféře a na stupňování napětí, kdy společně s vizuálními - mnohdy až uměleckými - záběry a s děním na plátně tvoří bezchybný celek. Výsledek je syrový, drsný a realistický. Nebojí se zobrazování násilí ani krve. Perfektní atmosféra má i lehce depresivní podtóny, což vyvrcholí v samotném závěru. Jako bonus lze brát fakt, že se snímek prakticky vyhýbá všem těm hollywoodským klišé.

Řemeslná stránka je tedy bezchybná, navíc v přidané hodnotě i nápaditá, a to jsem se ještě nezmínil o postavách a hercích. Všechny postavy jsou stoprocentně živoucí, plnokrevné a přesvědčivé s fungujícím backgroundem a psychologií. Zajímavé také je, že ač se film z počátku tváří, že hlavní postavou je Kate, tak druhá půlka patří jednoznačně Alejandrovi. Je mi jasné, že Benicio Del Toro má k zahrání mexické „ruky zákona“ jisté předpoklady, nicméně jeho výkon je naprosto strhující a je radost na něj pohledět během všech jeho výstupů.

Jistá záhadnost kolem jeho postavy tomu jen přidává. Roli Kate si zahrála sympatická a mnohotvárná Emily Blunt a opět musím konstatovat, že její výkon není nic jiného než vynikající. Jenom opravdu škoda, že se ke konci v některých scénách hodlá chovat jako skautka, což ji naštěstí okolnosti nedovolí. Šéfa celé operace Matta ztvárnil opět talentovaný a hojně obsazovaný Josh Brollin. V menší roli se pak mihne i budoucí seriálový Punisher Jon Bernthal.

Film je dokonalou kompozicí všech složek, které tvoří celkový film. Jde sice o vzdáleně podobné téma, které zpracovával Scottův Konzultant, ale s tím rozdílem, že v Sicariu vše perfektně funguje. Uznávám, že jsem v recenzi nešetřil superlativy, ale jsem z toho filmu prostě nadšen.

Mohu s plným vědomím a čistým svědomím prohlásit, že pro mě je Sicario nejlepším filmem tohoto roku a až půjde do distribuce, tak se na něj do kina minimálně jednou vypravím, abych si ho ještě užil na velkém plátně.

9,5/10

Autor článku: staka