Článek: Salisburyho soukromá sbírka podpisů hlásí další přírůstky!

Přinášíme Vám další skvělý zážitek profesionálního sběratele podpisů Milana "salisbury" Bukáčka, který se s námi opět podělil o nevšední zážitek z německého filmového festivalu! Děkujeme salimu za další skvělou reportáž, fotografie z místa dění a přejeme mu spoustu dalších hvězdných jmen do sbírky!

Známé pořekadlo říká, že vrah se vrací na místo činu, což v mém případě asi též platí, ač jsem neprovedl žádný trestný skutek, jen jsem se vrátil tam, kde jsem nedávno byl. Tím místem je Berlín. Po celý svůj život jsem toto město neměl možnost či štěstí navštívit, až letos se mi to povedlo a to rovnou dvakrát. Nemluvě o tom, že na konci září mě čeká ještě jedna návštěva, která je spojena s koncertem U2. Má druhá návštěva, o kterou se tady chci s Vámi podělit, se týká slovutného filmového festivalu mezinárodního rozměru s názvem BERLINALE.

Věřím, že všichni vědí něco málo o tomto berlínském filmobraní, čímž pádem nemá cenu filmovým fanouškům tento festival - ani jeho velmi známou hlavní cenu Zlatý medvěd představovat. Vznik Berlinale je historicky datován rokem 1951 a tudíž se letos v období 5.-15.února odehrával 65.ročník. Náš KVIFF je vznikem starší (rok 1946), ale díky tomu, že v dobách komunismu byl střídán Moskevským filmovým festivalem, tak letos bude mít „jen“ padesáté narozeniny. Ale vraťme se k Berlinale a k mé krátké návštěvě.

Začalo to podobně jako vždy, prostě jsme se s kamarádem, který tento festival již několikrát navštívil, domluvili na tom, že se tam zajedeme podívat. Naše návštěva byla naplánovaná na neděli 8.2.2015, kdy se v tomto dni měla uskutečnit slavnostní premiéra filmu Knight of Cups za osobní účasti světových hereckých es jakými jsou CHRISTIAN BALE a NATALIE PORTMAN. Dle informací co jsme vyzjistili, by měl navštívit red carpet ještě IAN McKELLEN a LAURA LINNEY ohledně filmu Mr.Holmes.

Itinerář jsme měli dopodrobna připravený s doufáním, že potkáme i někoho z poroty, která tam byla přítomna po celou dobu festivalu. Prezidentem poroty nebyl nikdo jiný než DARREN ARONOFSKY, kterého řadím mezi mé nejoblíbenější režiséry a členem poroty byla například AUDREY TAUTOU či DANIEL BRÜHL. Nu prostě dobrá partička. K této squadře by se dala ještě připočítat OLGA KURYLENKO, která byla členka jedné z vedlejších porot. 

Vyrazili jsme v sedm ráno autobusem v lehké chumelenici směr Berlín, cesta ubíhala v poklidu za sledování mnou puštěného filmu zakomponovaného v sedadlové opěrce hlavy. Hraniční přejezd byl díky sněhové kalamitě uzavřen, takže autobus musel podstoupit malý operační zákrok objezdem a tím pádem nemalým zdržením, které bylo ve finále nevelké, neb příjezd do Berlína byl jen o několik minut posunut. Berlín nás uvítal příjemnou zimou a občasným poryvem větru, který nám strhával pokrývky z hlavy. Cesta metrem na místo určení byla stylová, neb metro mi přišlo hodně kultovní. Vřele doporučuji.

Konečně jsme dorazili k místu, kde se vše odehrává, Berlinale Palast na nás zářil slavnostně již z dáli. Rozevřeli jsme itinerář, obhlédli terén a vyrazili směr tisková konference, kde již stál hlouček fanoušků a hltal každou ubíhající minutu. Zařadili jsme se do fronty s tím, že si počkáme na příjezd Christiana a Natalie. Čekání netrvalo dlouho a začaly přijíždět limuzíny. Dav začal ožívat, hrdla rozrážela chladný vzduch výkřiky se slovy Christian a Natalie. Já jsem stál na straně, kterou obšťastnila svou přítomností Natalie. Pokusil jsem se jí před zrak vtlačit blůčko s filmem Černá labuť, ale bohužel její ladná ručka mě obeplula bez doteku fixu. Nu nic, co se dá dělat... i takovéto věci se dějí a musí se s nimi počítat.

Christian podepisující se na opačné straně než stála má maličkost, oznámil burcujícímu davu, že teď již musí na tiskovku a po tiskovce, že se vrhne s podpisy na stranu druhou, na tu stranu, kterou jsem obýval zatím bezúspěšně já. Takže další hodinové čekání, kdy jsem začal cítit, že mých pět vrstev oblečení je pořád nějak málo. Konečně skončila tiskovka, Natalie již o fanoušky ztratila zájem a vtekla rovnou do auta. Christian, u kterého je znát, že fanoušky má opravdu rád, se vrhl na naši stranu i podnikl maratón podpisů a občas s někým vytvořil selfie. Já jsem připravenou fotosku s filmem Exodus vložil pod jeho rozepsanou ruku a mohl jsem za chvíli zvolat jupííí, je podepsáno. Odfrkl jsem si jak zrovna narozený hříbě, neb jsem byl za mrznutí takto odměněn. 

Po skončení této eskapády začínal za chvíli červený koberec ohledně slavnostního uvedení filmu Mr.Holmes za účasti Iana McKellena a Laury Linney. Což znamenalo, otočit kurz a rychle se teleportovat na další událost. První řady byly již zaplněny houfem nedočkavců, věděl jsem, že tady snad budu mít šanci na nějakou fotku. Čekání nebylo zas tak dlouhé a již se hrnula plechová kavalerie. Ian McKellen, Laura Linney a překvapivě i HIROJUKI SANADA, kterého jsem vůbec nečekal. Příjemné překvapení.

Zrcadlo mi cvakalo jak zběsilé, ač mi zaměřování stěžoval vlnící se dav. Byl jsem jak ve větrné bouři, ve které jsem měl navíc před objektivem utvořenou překážku ze zvednutých fotografií nad hlavami sběratelů podpisů. Herci provedli rychlou autogramiádu, které jsem se nezúčastňoval, neb jsem byl asi ve čtvrté řadě tlejícího davu, což znamená špatný dosah, teda pokud člověk nemá možnosti jako Saxána. 

Po této akcičce jsme si dali malou pauzu na sebrání zbytku sil, neb za pár hodin po červeném koberci přejde Christian a Natalie. Tento slavnostní přechod po červené měl být kolem 19hodiny, takže jsme si zabrali nějaké to volnější místo a čekali a čekali. Nastala kýžená hodina a opět klasický příjezd limuzín, ze kterých z počátku vystupovali lidičky neznámé, což trvalo až do posledních chvil, kdy konečně přijel ten, kdo byl houfem lidí očekáván. Natalie neměla již moc zájmu kamarádit se s fanoušky, tak vyrazila rovnou do místa na focení, kde byla obklíčena profesionálními fotoreportéry, ale Christian opět ukázal svůj charakter.

Většinu času, který strávil svými tlapami na červeném koberci, věnoval davu svých obdivovatelů a hlavně obdivovatelek. Byl velmi vstřícný a řekl bych až kamarádský. Nedělá mu problém  k podpisu připsat i věnování. Velkým potěšením se pro mě stalo to, že na tuto slavnostní premiéru dorazil na červený koberec i Darren Aronofsky, takže jsem si ho mohl alespoň památečně zvěčnit svým opotřebovaným fotoaparátem. 

Uteklo to jak voda z vypuštěného rybníka a jediné co ještě náš itinerář nabízel, byla tisková konference filmu Love & Mercy za přítomnosti PAULA DANA a ELIZABETH BANKS. Nebyl čas otálet a již jsme zas kmitali o dům dál. Tlačenice tam byla malá, takže nebyl problém se vmáčknout mezi dav a očekávat příjezd hvězdiček. Šlo to rychle, průdušky se mi ozývaly nepříjemným nachlazením, tak jsem zatnul zuby a ejhle - Elizabeth mi unikla, aniž bych si jí všiml a Paul vystoupil z auta tam, kde jsem nečekal, že vůbec vystoupit může.

Naštěstí jsem byl na to upozorněn a šel jsem mu naproti. Již uklízel víčkem svůj fix, když jsem ho poprosil o podpis. Bylo vidět, že má dobrou náladu, neb mi tu vteřinu věnoval a podepsal se. Pak zmizel se slovy, že po tiskovce se vrátí a ještě pár podpisů rozdá. S kamarádem jsme si řekli, že počkáme, neb čas ještě nějaký do odjezdu máme. Dav již silně prořídl jak vlasy starce, tak jsme čekali v první řadě opřeni o zábradlí, které nám nabízelo krom opěrného bodu i nepříjemnou kovovou studenost.

Po pár desítkách minut se dveře rozlítly jak v saloonu a v rudých šatech vyšla na kamennou dlažbu Elizabeth, která se vrhla k fanouškům, aby je mohla obšťastnit nejen svou blízkostí, ale i svým podpisem. Podal jsem jí film co jsem celou dobu sebou vláčel a bez mrknutí jejího nařaseného oka bylo podepsáno. Paul podepisoval na druhé straně, takže jsem jen čekal až se otočí, abych si ho s již zapnutým bleskem na mé rychle cvakající fotomašině mohl zvěčnit.

Podařilo se. Za posledními hvězdičkami tohoto dne byly zaklapnuty dveře limuzín, zatáhla se opona a my spokojeni díky velmi dobrodružné honbě za hereckými poklady směřovali směr autobusové nádraží, kde nás ještě čekala dlouhá noční cesta domů. Doufám a věřím, že to nebylo naposled, kdy mé kroky směřovaly na takovouto velkolepou událost. Ač to bylo náročné, stálo to rozhodně za to.

Autor článku: Milan "salisbury" Bukáček