Kino recenze

Režisér a scénárista David Twohy se po úspěšném prvním díle Riddicka, po neskutečně nudném a nezábavném díle druhém vrací na místo činu, aby natočil díl třetí a napravil tak sobě a hlavně mezigalaktickému lovci Riddickovi pověst. Bohužel už na začátek Vás musím upozornit, že i když se režisér snaží vrátit do kolejí podařené jedničky tak se mu to nedaří. U třetího dílu se mu to sakra vymklo z rukou a nabízí průměrný film s průměrně zábavnými/nezábavnými charaktery postav a podprůměrnými efekty.

Děj je natolik jednoduchý, že už snad jednodušší být nemohl. Riddick je zrazen vlastními lidmi a dobrovolně/nedobrovolně odvezen na pustou planetu, kde není nic kromě rozmanité fauny, která se ho snaží rozporcovat a sníst k obědu. Aby se hlavní hrdina zachránil tak si z opuštěné základny přivolá pomoc, na kterou zareagují dvě skupiny lovců. Ti se budou snažit získat Riddickovu hlavu. Ovšem jak se dá předpokládat, nebude to tak snadné. Už od samotného začátku filmu se jedná o nepříliš vydařenou zábavu.

Jedním z hlavních problémů je to, že většina triků je nedodělaná nebo vysloveně odbytá. Opravdu při každém pohledu na digitální monstrum Vás začnou pobolívat oči a budete si říkat, že tohle nemůže nikdo v dnešní době myslet snad ani trochu vážně. Opravdu snad ani na vteřinu těm digitálním obludám, nebudete věřit, že by tam skutečně mohly být. Proto se nedostavuje tížený pocit úzkosti a strachu, který ovšem režisér jistě chtěl navodit a je to ve spoustě scén dost patrné. Další průšvih je v tom, že je snad na každé nebo každé druhé scéně vidět, že byla natáčená někde před zeleným plátnem ve studiu, před kterým stál osamocený Vin Diesel a vše ostatní bylo posléze doklíčováno hanebným stylem. Opravdu tvůrcům nevěříte a po prvních záběrech už snad ani nechcete věřit, že by se film mohl odehrávat někde na nějaké cizí planetě. Studiovost filmu Vám bije do očí opravdu celý film. Vše vypadá neskutečně levně. Ještě levněji než za kolik byl film pořízen a to není hezký pohled.

Další věc, jenž zabolí ještě možná o malinko více než nepodařený vizuál, jsou nudné postavy, které se chovají neskutečně přitrouble až lehce dementně. Při příletu lovců přivolaných Riddickem na planetu z nich na metry daleko čiší sebejistota, odhodlání a tvrdost, kterou podpoří těmi snad nejtvrdšími hláškami jaké jsou v rámci těchto postav vůbec možné, ale bohužel skutek utek. Jejich tvrdost a nadšení z lovu obávaného Riddicka jim vydrží asi stejně dlouho jako je jejich životnost na plátně. Osudy snad všech postav jsou předvídatelné už asi po dvaceti sekundách jejich drsného ovšem dosti prázdného tlachaní. To filmu uštědřuje další tvrdý direkt na již už pošramocenou filmovou duši. Ty dialogy musel napsat skutečně nějaký mistr ve svém oboru (ano je to sarkasmus). Hudba rovněž nestojí za nic, i když je hodně hlasitě interpretována, tak je vrcholně nezajímavá. Kdyby se mě někdo ihned potom co jsem vylezl z kina zeptal na hudbu tak si nevzpomenu ani na jeden jediný hudební motiv. Opravdu další šlápnutí vedle.

Jedna z mála věcí, jenž diváka může těšit je občasné scénáristické pomrkávání po znalcích prvního a druhého dílu. To se mi vcelku zamlouvalo. Druhé pozitivum, které si člověk z kina odnese je ten, že Diesel jako Riddick je pořád vrcholně cool a dokáže snad každému natrhnout řiť, a to vždy víceméně poutavě. Ovšem i zde se dá najít vada na kráse a tou je místy až přehnané velebení jeho moci a dokonalosti, které místy přecházalo až v lehké parodování. Ovšem nezáměrné.

Film Riddick potěšil především návratem na stejnou vlnu na které jel první díl série. Temná a hutná atmosféra je místy znatelná, ovšem snad ani jednou není dotažená dokonce a to je celkem škoda. David Twohy se jako scénárista a režisér zhostil filmu nešťastným způsobem. Celý film okolo Vás tak nějak propluje a v podstatě ani nebudete vědět, že jste nějakého Riddicka viděli. Protože snad vše co je vidět v tomto pokračování, asi už  opravdu posledním, bylo vidět v lepším světle prvního dílu. Dalo by se tedy s klidem mluvit o promarněné šanci, kterou si Riddick vydupal u producentů.

5/10

Autor článku: hondza