Kino recenze

Paul Potts se moc nehodí do prostředí, ve kterém v 80. letech vyrůstá. Městečko ve Walesu, kde si většina chlapů vydělává ve veliké slévárně, není to pravé místo pro obtloustlého milovníka zpěvu, tedy hlavně opery. Parta grázlíků ho šikanuje až do dospělosti, otcovi se synova záliba v opeře také moc nezamlouvá a jedinou oporu tak má v matce a kamarádovi z obchodu s mobily, kde Paul pracuje. Není sice žádný krasavec, ale je vtipný a hodný, a tak se mu podaří nabrnknout si i dívku. A to ho nakopne k zásadnímu rozhodnutí. Zúčastní se soutěže talentů v místní hospodě, kterou nečekaně vyhraje. Tím získá dostatek financí, aby mohl začít studovat operu ve specializované škole v Benátkách.

Co by se mohlo zdát jako začátek úspěchu, stane se postupně souvislou řadou katastrof. Kritika ze strany milovaného vzoru Luciana Pavarottiho, potupný návrat to Walesu, problémy ve vztahu, komplikace v souvislosti s operací slepého střeva, bouračka, nádor na štítné žláze. To vše Paula vždy na čas vzdálí od jeho snu, zpívat a živit se zpěvem. Přestože si on o sobě myslí, že má malé sebevědomí, dokáže se vždy sám, nebo s pomocí přátel a rodiny odrazit ode dna a znovu se pokusit vyplnit si svou touhu.  Až jednoho dne odešle přihlášku do tehdy nové soutěže, Británie hledá talent. Na konkurzu pak diváky i porotu, přes jejich počáteční přezíravost, totálně roznese svým podáním árie z Pucciniho opery a sen se po letech konečně stane skutečností.

Snímek režiséra Davida Frankela (např. Ďábel nosí Pradu, Marley a já) je inspirovaný osudy skutečného zpívajícího zázraku Paula Pottse, který nazpíval všechny party svého filmového já. Zápletka snímku je sice trochu podobná Billy Elliotovi, není to ale vůbec na škodu. Je dobré, že si film natočili sami Angličané, čímž snímek nesklouzl ke „sladkosti“, které bych se obával v hollywoodském zpracování. I přes pravdivý námět jde vlastně o pohádku jak „hloupý“ Honza ke štěstí přišel a je také od počátku jasné, jak to dopadne.

Zajímavá je tedy hlavně cesta, po které se Paul ke svému cíli ubírá. Paul je sice smolař, ale pro jeho bezprostřednost a až buldočí posedlost jít si za svým, si ho nelze neoblíbit a nedržet mu palce. Jeho úspěchy a pády navíc podbarvuje a zcivilňuje jemný britský humor. Vůbec ta příjemná a zvláštní atmosféra britských filmů je to, co snímek vyděluje z běžné produkce podobných melodramat. Scény v Benátkách vypadají trochu, jako záběry z cestopisu, ale na druhou stranu jsou krásně nasnímány a probudili ve mně touhu město navštívit. 

Herecké výkony jsou přesvědčivé a vyrovnané. Herecky ve filmu exceluje především James Corden v roli Paula, který si musel osvojit základy operního zpěvu, i když sám nezpíval, jak jsem již uvedl výše. Jeho přítelkyni a později manželku si zahrála Alexandra Roach, přičemž role byla původně nesmyslně nabídnuta zpěvačce Katy Perry. Paulova otce, který nakonec přece jen přijde na chuť synovým uměleckým ambicím, ztvárnil zkušený a vždy zajímavý Colm Meaney. Julie Walters se představila jako Paulova starostlivá matka a jeho nejlepšího kamaráda, šéfa a vůbec osobu, která ho dostrkala k důležitým rozhodnutím, ztvárnil typově přesný Mackenzie Crook. 

Důležitým a nedílným prvkem, který má vliv na celkové vyznění filmu je hudební doprovod. Z jedné třetiny jde o britský rock a pop 80. let. Většinou jsou to však skladby, árie a opery z per klasických mistrů Pucciniho, Verdiho apod. To je právě faktor, jak můžou diváci film nakonec hodnotit. Jelikož je hudba skoro všudypřítomná užijete si film i vzhledem k tomu, jak moc máte operu rádi, nebo jak moc vám vadí. Mně osobně nevadí a některé kusy mám vyloženě rád, takže se soundtrackem jsem byl spokojený. 

Životní šance je povedené životopisné melodrama se silným hudebním prvkem, které má vzhledem k pravdivému námětu, hereckým výkonům a zpracování, šanci zabodovat u diváků. Myslím si, že se film bude o něco více líbit ženám než mužům.

7/10

Autor článku: - staka -