Kino recenze

V roce 1971 se manželé Perronovi se svými pěti dcerami nastěhují do velkého, o samotě stojícího, domu na Rhode Islandu. Jejich psovi se dovnitř sice moc nechce, ale rodina je z nového bydlení nadšena. Za krátko však zjišťují, že se jim v domě asi něco děje. Hodiny se v noci zastavuji ve stejný čas, sem tam se ozve zvuk, který tam nepatří, a děvčata si občas stěžují na podivný zápach v pokojích. Rodinka je zatím v relativním klidu. Podivné úkazy se však zhoršují, až už je nelze ignorovat. Vyhledají proto uznávané odborníky a paranormální vyšetřovatele manželé Warrenovi, kteří se daným oborem zabývají profesionálně. Ti již při první návštěvě domu zjistí, že si Perronovi bohužel nevymýšlejí. Hlubším zkoumáním historie zjistí, že se temné dějiny domu táhnou až do 17. století k salemským čarodějnickým procesům a že se domu a okolí nikdy nevyhýbaly ani násilné aktivity. S celým svým týmem se tedy nastěhují k Perronovým do domu, aby sesbírali důkazy, které by mohli poslat do Vatikánu se žádostí o provedení exorcismu. V průběhu pobytu se však ukáže, že zlo, proti kterému tentokrát stojí, je mnohem nebezpečnější, než si původně představovali. Nejenom, že se jim podaří zlovolné projevy zadokumentovat, ale budou muset začít improvizovat. Démon se totiž řádně naštve a snaží se dokončit posednutí jednoho člena rodiny. Warrenovi se proto odhodlají k vrcholně nebezpečnému rituálu, kdy za nepřítele budou mít nejenom démonskou entitu, ale i neúprosně odtikávající čas.

Za snímkem V zajetí démonů stojí režisér James Wan, který má na kontě hororové zářezy jako dnes již takřka kultovní první Saw či povedenou záležitost Insiduous. Snímek vychází z případů skutečných dénonologů a paranormálních vyšetřovatelů Eda a Lorraine Warrenových, kdy jedním z jejich nejznámějších případů byl také několikrát zfilmovaný případ strašitelného domu v Amityville, stejně jako případ podle, kterého byl natočený méně úspěšný film Hrůza v Connecticutu. Rozhovory se skutečnými Warrenovými a záběry z dobových reportáží o vyšetřování paranormálních jevů se dají nalézt na internetu. Toto, tedy fakt, že je film inspirován skutečnými událostmi a že ve filmu i vystupují postavy představující skutečně žijící osoby, se patrně nejvíce podepsalo i na výsledné velmi povedené a strašidelné atmosféře filmu.

Strašení se pomalu rozjíždí a vzbuzuje napětí, které jsem zřetelně vnímal po celý film. Vyloženě lekací scény ve filmu jsou, ale není jich mnoho. O to právě silněji působí vše prostupující napětí, nervozita a nejistota, která se z filmových postav krásně přelévá na diváka. Snímek sice nepřichází s žádným šokujícím momentem, který by ve filmu tohoto typu již nebyl viděn dříve. Ono také, co chcete na téma strašidelného domu vymyslet nového, že? Stěžejním kladem je ale fakt, že se zde na nadpřirozeno nahlíží s takřka vědeckým přístupem. Samo para-vyšetřování je vedeno s pomocí tehdejší moderní techniky, za přítomnosti svědků a zástupce policie. Evidentně šlo o zachycení skutečného postupu, jak to jen dovolila skutečnost, aby byl film ještě divácky atraktivní. Konečné vyvrcholení mi sice přišlo až moc „filmové“ ve srovnání s takřka realisticky pojatým zbytkem filmu, ale já jsem tam tenkrát nebyl, tak nemohu soudit. Neméně také snímku pomohlo zasazení do doby, kdy se skutečné události odehrály tedy do 70. let minulého století. Nevím proč, ale toto období mi k duchařskému žánru padne jako ulité. Asi proto, že právě v tom období byly natočeny stěžejní duchařské a vymýtací horory a to mám podvědomě zafixované.

Povedený je také nervní a plíživý soundtrack Josepha Bishara. Jeho hudba navíc společně s nápaditě a strašidelně zpracovanými závěrečnými titulky, kdy máme mimo jiné možnost si prohlédnout tváře skutečných aktérů událostí, stylově zakončuje hororový zážitek.

Herečtí představitelé do jednoho podávají přesvědčivé a celku sloužící výkony a nikdo se za svůj výkon nemusí stydět. V této souvislosti musím také zmínit, že se postavy chovají vzhledem k situaci nezvykle logicky a snad až na jednu výjimku jsem neměl potřebu na nikoho řvát, „ať tam sakra neleze!“.

V zajetí démonů je velmi povedený zástupce duchařského hororového podžánru zaobírající se posedlostí, který s přehledem strčí do kapsy Paranormal Activity i se všemi pokračováními.

8 / 10

- staka -