Kino recenze

Kamarádi ze školy Keller a Franklin společně se svými rodinami oslavují Den díkůvzdání. Pohodový listopadový den je však zakončen zjištěním, že se ztratily jejich dvě malé dcery. V zápětí si Kellerův syn vzpomene na podivnou dodávku, která stála odpoledne na ulici. Policie po vozidle vyhlašuje pátrání a již za několik hodin detektiv Loki zadrží podezřelého. Je jím mentálně retardovaný mladík Alex Jones. Avšak i přes desetihodinový výslech se z kluka nepodaří dostat nic pořádného, ani se v jeho autě nenajdou žádné stopy. Není obviněn a musí být tedy propuštěn. Keller v tu chvíli bere zákon do svých rukou a Alexe unese. Je neochvějně přesvědčen, že je do zmizení dcery zapleten a tak odhodí svou lidskost. V opuštěné budově se snaží mučením mladíkovi rozvázat jazyk. Paralelně s tím provádí své vyšetřování i důstojník Loki. Má sice několik podezřelých, ale ztratil se mu ten hlavní, a navíc se do okruhu jeho zájmu svým podivným chováním začíná přesouvat i Keller. Všem je však jasné, že jde o každou minutu a s přibývajícími hodinami se snižuje šance na nalezení dívek živých.

Režisérem snímku je kanadský rodák Denis Villeneuve. Je potřeba říct, že měl velkou oporu hned v několika faktorech, ze kterých je výsledné dílo složeno. Za prvé je to velmi kvalitní scénář Aarona Guzikowskiho. Divák je společně s postavami držen v nejistotě, jak to vlastně s celým únosem je. Zda je únosce jeden nebo víc. Je dobře, že kdo za únosem stojí, se dozvíme až v poslední čtvrtině filmu a pointa je to vskutku nečekaná. Děj projde několika zvraty. Ty vždy předloží nějakou verzi, aby jí pak následný zvrat zase zamítl a nechal nás společně s postavami tápat. Zmíněné postavy jsou napsány jako živoucí, přesvědčivé bytosti, a to jak ty kladné, tak i „záporné“. Nikdo se nechová vyloženě nelogicky. Policejní vyšetřování probíhá na několika liniích a to včetně slepých uliček i vyložených omylů. Jen to závěrečné provázání, které nebudu blíže specifikovat, je už možná trochu moc. Ale alespoň do sebe vše zapadne, jak kousky skládačky. Nevadil mi ani konec, který také nebudu přibližovat, ale moc jsem si přál, aby to tak dopadlo. Tím mám na mysli poslední minutu.

Dalším namazaným kolečkem, v přesně fungujícím celku, které musím zmínit, je kamera Rogera Deakise, přes kterou je divákům zprostředkována ponurá listopadová krajina, někdy zasněžená, někdy zalévaná provazy deště. Volba místa a času přesně přispívá k podmanivé, znepokojující a tíživé atmosféře, která je přítomna prakticky po celou dobu snímku. Nesmím zapomenout ani na perfektně sedící hudební doprovod z dílny Jóhanna Jóhannssona, který dokresluje stanovenou náladu filmu a už tak mrazivou atmosféru snížil až na bod mrazu. 

Postavy, ač sebelépe napsané, by nebyli nic, kdyby je herci nedokázali uvěřitelně přivést k životu. Nic takového se však naštěstí nestalo. Hlavní duo Hugh Jackman jako Keller a Jake Gyllenhaal v roli detektiva Lokiho je naprosto bez chyby. Hugh dokazuje, že není jen chodící adamantiem vycpaná muskulatura, jak se mnozí i přes Bídníky domnívají. Trpící, zoufalý, ale i krutý. To vše pro svou dceru. Zejména na jeho postavě je vidět, čeho všeho jsou lidé schopni v krajních situacích, když se ocitnou jejich nejbližší v ohrožení. Slupka humanismu se sloupne a zvíře v nás vystrčí tesáky. Postava Kellera mi vzdáleně připomněla roli Gerarda Butlera ve Ctihodném občanovi. Jake Gyllenhaal zase obdařil svého detektiva profesionalitou jdoucí ruku v ruce s buldočí zarputilostí. Když si to ale situace žádá, také sáhne po tvrdších metodách. Navíc svého hrdinu obdařil zajímavým tikem v obličeji, což je takovým zajímavým detailem přidávající postavě na uvěřitelnosti. V menších ale také skvěle zahraných rolích pak ve filmu hrají např. Maria Bello, Terrence Howard či záhadný a občas až strašidelný Paul Dano v roli podezřelého Alexe Jonese či David Dastmalchian hrající dalšího neméně záhadného podezřelého. 

PRISONERS JE ZÁROVEŇ SNÍMEK, KTERÝ MŮŽETE MÍT NA BLU-RAY , POKUD SI JEJ ZVOLÍTE V RELEASE ANKETĚ NEZAVISLÝCH SNÍMKŮ! ANKETU NAJDETE ZDE

Přestože film trvá skoro dvě a půl hodiny, utekl jako nic. Napětí trvá prakticky od začátku do konce. Na štěstí zase přichází do kin mrazivý thriller, který snese srovnání s nejlepšími zástupci žánru, typu Sedm. Tématem, zpracováním i exteriéry se dá film přirovnat k tzv. severské vlně, k čemuž odkazuje mnohem víc než jen jméno detektiva.

90 %

Autor článku: - staka -