Kino recenze

Obávám se, že ježíšek po zhlédnutí tohoto filmového ekvivalentu Ordinace v Růžové zahradě říznutého lacinou komedií vezme letos Českou republiku pořádným obloukem, takže se, milí fanoušci, letos na žádné dárky netěšte! Aneb když hlavním partnerem celovečerního filmu, režírovaného dokumentaristkou s jedním mizerným filmovým počinem na krku, je TV Nova. 

Co se týče děje, tak základem je návrat rodiny československého emigranta Josého v podání Josefa Abrháma do Čech po 30 letech. Důvodem jsou problémy s otěhotněním jeho dcery Penélope (Aislinn Derbez) z mexického manželství, které má, podle Josého duchovně založené manželky Dolores (Dolores Heredia), v moci vyřešit Pražské jezulátko, které údajně bylo kdysi z Prahy odvezeno a ona ho tak chce vrátit na své místo. A tak se všichni vydávají na výlet do předvánoční Prahy, který jim připraví nejedno překvapení.

Zde se pak rozehrávají čtyři dějové linie, které spolu více či méně volně souvisejí a jejich pojítkem je dávná láska Josého a jeho spolužačky z vysoké školy Květy v podání Libuše Šafránkové. Hlavním tématem této linie je otázka, zda náhodou Květin dnes už dospělý syn Michal (Igor Chmela) není synem Josého. Když pominu fakt, že se jedná o téma v kinematografii již stokrát omleté, je poměrně koukatelné, a to zejména díky „áčkovým“ protagonistům Abrhámovi, Šafránkové a Chmelovi. Dohazovač Ruda v podání Václava Postráneckého však splňuje maximálně tak kritéria pro postavu z Ordinace v růžové zahradě. Škoda, že je stejně jako všechny ostatní rozehrané linie nedotažené. Pokud to byl záměr, tak se nepovedl, není zde žádná katarze a závěr mi připadal, jako by filmaři chystali sequel.

Ostatní linie už u mě téměř žádný pozitivní dojem nezanechaly. Romance Penelope (nevadí jí, že má doma milujícího snoubence) se zadluženým uklízečem, prodejcem ryb, zpěvákem a kdo ví čím ještě Martinem je pro mě naprosto nepochopitelná a neuvěřitelná. Její gradace k předvídatelnému finále spočívá v tom, že jí vezme na procházku, na vyhlídku, do kostela, na brusle apod. Někomu to asi k vyvolání blaženého úsměvu na rtech stačí, já jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Snaha Dolores o navrácení jezulátka na své místo do kostela Svaté Panny Marie Vítězné na Malé Straně mi vtipná nepřišla vůbec, scéna s policisty jako by byla vystřižena z nějakého laciného seriálu. Do toho zlodějský kostelník v podání Pavla Kříže a je z toho ohromná taškařice, díky které jsem si opět protáhnul krční svalstvo. 

Poslední linií je osud nešťastné dívky, která se zbaví svého dítěte tím, že ho vloží do páternosteru v budově, kde dělá vrátného jejího otec, se kterým nekomunikuje. Proč to udělala, proč nekomunikuje s otcem, co se stalo, to se nedovíme. Prostě to tak je a diváku, ty to přijmi a nepátrej. Jednoznačně nejhůře vystavěná a vypointovaná dějová linie celého filmu, navíc zcela zbytečná. 

Co se týče humoru, tak moje nároky jsou standardně velmi vysoké a není tedy divu, že Přijde letos ježíšek? je nesplnil ani v nejmenším. Kolikrát jsem měl alespoň mírný úsměv na rtech, to by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. A všechny tyto scény souvisejí s rodinou Michala a jeho dvou dětí Maxe a Emmy, které byly, musím říci, jednou z mála příjemných složek celého představení. Za zmínku určitě také stojí hudba Michala Pavlíčka, který jako obvykle odvedl vysoce nadstandardní práci.

Konečný verdikt tak odráží předchozí hodnocení. Pozitiv je opravdu málo, kromě výše zmíněné hudby a některých hereckých představitelů mohu pochválit i poměrně dobře navozenou atmosféru adventní Prahy a fakt, že to docela rychle uteklo. Ovšem pokud se chcete opravdu vánočně naladit, tento film vynechejte a raději zapátrejte ve své filmotéce po VHSce Sám doma, americké klasice It‘s a Wonderful Life od Franka Capry, burtonovské fantazii Nightmare Before Christmas a nebo, pokud chcete něco českého, tak si prostě pusťte po stopadesáté Pelíšky. To jsou totiž filmy s duší a originálním a milým humorem. Přijde letos ježíšek? je film bezduchý, pouze se stopovými prvky humoru.

4/10

Autor článku: Ondřej „Sdoom“ Štefan