Kino recenze

Není to dlouho, kdy jsem poprvé slyšel o nové české komedii Husiti. Jako první mě zaujalo to, že po dlouhé době opět uvidím dvojici Kaiser a Lábus. Toto komické duo, které mi způsobilo nespočet záchvatů smíchu, ovšem na filmovém plátně nezazáří. Husité jsou totiž animovanou rodinou komedii, situovanou do husitských válek. Čili v překladu – Kaiser a Lábus zde nehrají, pouze budou mluvit. Ale i tak, představa slyšet v animovaném filmu tyto dva hlasy, působila vskutku zajímavě a musím říct, že jsem se i těšil. Ještě více mne lákalo to, že autoři snímku slibovali neumírající zábavu v prostředí, které je mi velmi milé. Oceňuji práci talentovaného animátora Pavla Koutského, pro kterého toto byl premiérový celovečerní film, na který dohlížel z režisérského křesla. Musím však podotknout, že film mne dost zklamal.Čekal jsem neskutečnou sprchu jakéhosi nekorektního humoru, který by mi nedovolil se přestat smát. Místo toho jsem byl rád, že jsem neusnul.

Film jak jsem již výše zmínil, vypráví zejména o husitských válkách, ovšem poněkud v netradiční podobě. Hlavními hrdiny snímku jsou chudý šlechtic Mlhoš (Kaiser) a chudý hlupák Záboj (Lábus). Nešťastnou náhodou se tito dva nebožáci střetnou v pražské hospodě a také náhodou ovlivní události celého patnáctého století. Mám sice rád takovou tu srandu, kde divák potřebuje smysl pro fantazii, ovšem co je moc to je příliš. Film v podstatě celých 85 minut těží z jednoho jediného druhu humoru, který se nese ve stylu - jsem Čech a jsem buran, což mi nepřijde vůbec vtipné. Myslím si, že tento film ani není komedií, jelikož je v něm více trapných než vtipných momentů. Například kreslený mistr Jan Hus, který rapuje na koncertě o pravdě, mi opravdu vyrazil dech. Po této a několika podobných scénách jsem tedy došel k názoru, že tento film asi není pro každého.

 Já jako člověk, kterého by spíše nadchnul nějaký nový a kvalitní životopisný film o Janu Husovi, jsem se ale i tak na tento snímek těšil a čekal opravdovou zábavu, která mi byla slibována. Místo toho jsem ovšem dostal studenou sprchu plnou zklamání a nemístných vtipů. I přes všechna proti si ale myslím, že film má i pár pozitivních stránek. Mezi ně samozřejmě patří originalita a vizuální podoba. Musím také uznat, že ve filmu je i pár vtípků, kterým se divák možná lehce pousměje, ovšem ty bych spočítal na prstech jedné ruky nešikovného dřevorubce. A navíc se neustále opakují a tím se divákův úsměv mění v polospánek. Navíc musím říct, že film rozhodně není  určen pro děti, jelikož člověk, musí znát alespoň základy dějin, aby se mohl pokusit tento druh humoru pochopit. Nezaručuji, že se to někomu povede, ovšem všem těmto odvážlivcům přeji hodně štěstí. Jednoduše řečeno – film, který přišel tvůrce na jedenadvacet miliónů je pro mne zklamáním.

40%

Autor článku: Ladislav Hrejzek