Kino recenze

Pokud se vám někdy do rukou dostala stejnojmenná knižní předloha, tak jistě tušíte o čen tohle sci-fi asi bude, pokud ne dovolte mi, abych vám to trošku přiblížil. Jedná se o serii asi zhruba 10 sci-fi knih a několika povídek velmi známého amerického spisovatele Orsona Scotta Carda, který již dnes patří k velkým jménům sci-fi a fantasy literatury. První díl této série pod názvem Enderova hra (Ender´s Game) poznalo světlo světa v roce 1985. V roce 1986 vychází pokračování pod názvem Mluvčí za mrtvé a úspěch obou těchto knih na sebe nenechal dlouho čekat.

V roce 1986 získávají obě knihy ceny Hugo i Nebula a tím se řadí mezi nejvýznamnější knihy mezi sci-fi literaturou. Cyklus se odehrává v budoucnosti a začíná v době, kdy lidstvo čelí nebezpečí naprostého vyhlazení od mimozemské civilizace zcela neantropomorfních bytostí, připomínajících hmyz, které lidé nazývají „termiťané“. Zprvu jde o budoucnost blízkou, ale přesný rok není nikdy uveden, jakkoliv se od něj odvíjí množství různých časových a věkových údajů v celém díle. Později, především kvůli práci na filmovém scénáři a midquelech, bylo datum první invaze termiťanů stanoveno na rok 2055. Cyklus Endera, je doveden až do budoucnosti vzdálené mnoho tisíc let od svého počátku, kdy lidstvo kolonizuje galaxii a poznává další mimozemské civilizace. Celé dílo je postaveno především na popisu a zkoumání psychologie a strategie sociálních, mocenských, politických a vojenských konfliktů, počínaje skupinami malých dětí, přes národy, státy až ke zcela rozdílným civilizacím, u nichž probíhala evoluce naprosto odlišnými cestami.

Zabývá se také otázkami oprávněnosti manipulace s jedincem i různými komunitami v zájmu tzv. „vyšších cílů“. Toho všeho se snaží dosáhnout i jihoafrický scénárista a režisér Gavin Hood i ve filmovém podání. Gavina jsme mohli dříve vidět za kamerou několika snímků, avšak asi nejvíce nám všem je znám jako režisér jednoho z dílů X-menů (X-Men Origins: Wolverine). Jako představitel Andrewa Endera Wiggina byl vybrán šestnáctiletý Assa Butterfield, známý díky oscarovému filmu Hugo a jeho velký objev. Vedoucího výcviku v Bitevní škole plukovníka Graffa si zahrál již ostřílený filmový veterán Harrison Ford, kterého mám velice jako herce rád a opravdu jsem se na něj těšil. Válečného hrdinu Mazera Rackhama, který stojí za zastavením prvního mimozemského útoku na zem si zahrál držitel Oscara Sir Ben Kingsley. Teenagerské hvězdy ve filmu zastupují hlavně Abigail Breslin (Signs. Little Miss Sunshine) a Hailee Steinfeld (True Grit). Celé natáčení filmu probíhalo v komplexu NASA v New Orleans, kde si Enderovu hru na vlastní kůži vyzkoušeli i herci. Vedle fyzického tréninku navíc cvičili i se členy světoznámého seskupení Cirque du Soleil, aby scény z výcviku ve stavu beztíže ve filmu vypadali co nejreálněji. Pojďme se v krátkosti mrknout, o čem vlastně film je.

Země přežila devastující mimozemský útok, je zničená, ztráty na životec se počítají kolem 10 miliónu lidí a je jasné, že příští invaze bude totální a její výsledek definitivní. Lidstvo se proto rozhodne vycvičit novou generaci geniálních dětí na válečníky a vojevůdce, kteří mají misky vah v příští nevyhnutelné bitvě naklonit na naši stranu. Ty si vybírají už na základních školách a po několika letech sledování a studování jsou ti nejlepší a nejnadanější vybráni a posláni do Válečné školy na orbitální stanici v kosmu, kde musí podstoupit mnohaletý výcvik a nekonečnou soutěž o to, kdo se nakonec stane hlavním velitelem mezinárodních sil. Jedním z nich je i Ender, který je již v pořadí třetím členem rodiny usilujícím o tuto poctu. Ender oplývá nezvyklou inteligencí a schopností řešit vše velmi rafinovaně a intuitivně.

Má však v sobě ukrytou jednu slabinu a tou je jeho bratr Peter, který nedokázal v programu uspět a svého mladšího bratra šikanuje a snaží se mu ukázat jak je neschopný. Velkou útěchou jinak velmi mentálně vyspělému Enderovi jeho sestra Valentine, která ho ve všem podporuje a citově posiluje. Díky svým výsledkům a své jedinečnosti je vybrán plukovníkem Graffem do vojenské akademie k dalšímu výcviku. V atmosféře násilí a neustálého srovnávání cvičí jak na vojenských simulátorech, tak stejně i ve vzájemných válečných hrách. Nejefektnějším je takzvaný „Battle room“, kde se ve stavu beztíže tříbí strategické i fyzické vlastnosti a kde díky kombinaci inteligence a empatie vyniká právě Ender. Jako hlavní favorit se pak Ender přesouvá do velitelské školy a vede ostatní do boje v simulované válce. Ta opravdová válka se ale blíží rychleji, než se zdálo, a teprve  –náctiletý Ender se stává jediným velitelem mezinárodní flotily v boji o záchranu lidstva. 

Jak dopadne ztvárnění velmi slavné knihy, jsem se moc bál a vůbec jsem si nedokázal představit jak film natoči. Musím ale podotknout, že změn oproti knize se stalo hodně a tou nejzásadnější je asi věk hlavního hrdiny. V knize je Enderovi pouhých 6 let. To jsem předpokládal za největší překážku. Dál musíme pominout i některá odklonění od knihy a jak to říct zkrácení a urychlení děje. I tak film hodnotím velmi kladně a opravdu se mi moc líbil. Najdeme zde spoustu pěkných záběrů z vesmírných bitev, i když některé jsou jen počítačová simulace a dokonce mi to připadá jako kdyby byla krajina na mimozemské planetě už někde použita, a to v Riddickovi.

Na film jsem četl spoustu světové kritiky, ale dle názoru normálního diváka v něm nevidím problém. Jedná se o opravdu povedené dobrodružné sci-fi, u kterého se možná dočkáme pokračování. To ale bude záležet i na úspěchu tohoto dílu. Musím vyzdvihnout i hudbu ve filmu, která v tomhle ohledu tvoří nedílnou součást a opravdu mě překvapila. Když jsem došel domů, hned jsem kontroloval, kdo za tak dobrým soundtrackem stojí a ukázalo se, že je to Steve Jablonsky, který má na kontě hodně moc dobrých filmů jako Pot a Krev, Gangster Squad a hlavně zatím stojí za všemi díly Transformers, za které získal cenu BMI Film Music Award. Dnes stále pracuje pro Zimmerovo Remote Control Productions v Kalifornii. Všem fandům sci-fi doporučuji návštěvu kina a doufám, že vás film alespoň trochu nadchne jako mě. Dejte nám vědět, jak se film líbil nebo nelíbil vám!

80%

Autor článku: Majkl (majk11)