Kino recenze

Realitní makléř Oren Little není zrovna z nejpříjemnějších týpků. Negativní názory okolí na jeho osobu ho nezajímají a naopak si vyloženě libuje v tom, že je lidem nesympatický a zasypává je sarkastickými poznámkami. Domy prodávat umí a to je také to jediné na čem má zájem. Vydělat balík a nějak si to už odkroutit do penze. Stejnou image má i ve svém domě mezi nájemníky. Vytrvale odmítá pozvání na drink od sympatické sousedky Leah a jediná osoba, se kterou se snese, je stará kamarádka Claire.

V klidu se takhle hnije zaživa, když mu do jeho přežívání vtrhne nenadále syn Luke. Než se Oren naděje má na krku výchovu vnučky Sarah a s jeho staromládeneckým životem je konec. Podle předpokladu si s rolí dědečka moc poradit nezvládne a starost o Sarah přehodí na Leah. Nový prvek v životě však odmáznout nedokáže, a tak se ze starého morouse postupně odloupávají jeho cynické slupky. Oren a Leah se začnou sbližovat a podzim jejich života začíná nečekaně rozkvétat novými, nečekanými city.

Z nastíněného děje je patrné, že cílová skupina, na kterou film míří, jsou především diváci (možná více divačky) středního a pokročilejšího věku. Snímek je tematicky blízký staršímu filmu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem v hlavní roli a ve srovnání s ním tento nový film prohrává na body. A světe div se, za oběma stojí stejný scenárista Mark Andrus.

Na druhou stranu, kromě zoufalé nepůvodnosti a až nepřirozené pohodovosti "toho" snímku není moc co vytknout. Režisérská práce žánrově zkušeného Roba Reinera je pevná a řemeslně přesná. Hlavní romantická linie je okořeněná jemným, občas i cynickým a přijatelně nekorektním humorem a trochou vztahového rodinného dramatu. To, co průměrný námět zvedá do mírného nadprůměru, tak jako mnohokráte před tím, je především herecké obsazení a herecké výkony. Hlavní roli Orena si vystřihl Michael Douglas, který je stále dostatečně charismatický a nabral tolik zkušeností, že je stoprocentně přesvědčivý a zábavný.

No prostě Douglas. Přesto mám pocit, že čím jsou herci starší, tím menší je jejich rejstřík a stále hrají jakoby jednu roli. Do postavy Orenovi „pozdě, ale přece“ nalezené osudové ženy Leah se převtělila Diane Keaton. Leah je roztomilá, typově přesná, ale opět jsem měl pocit, že jsem tu hereckou kreaci v jejím podání už viděl. Role vnučky Sarah se zhostila mladá přirozená Sterling Jerins, která před rokem debutovala jako dcera Brada Pitta ve Světové válce Z.

Cílové skupině diváků, kteří mají náladu na nostalgicky laděné dílko z „hollywoodské továrny na sny“, mohu cestu do kina vřele doporučit. Já však do této kategorie nepatřím a dávám přednost jiným filmům. Mé hodnocení je za řemeslné zpracování filmu. Jakoukoli přidanou hodnotu v podobě atmosféry, sžití se s hrdiny či pochopení osudu postav, pak musí navíc ohodnotit divák sám.

60 %

Autor článku: - staka -