Kino recenze

Za dveřmi jsou Vánoce, takže do kin jdou filmy, které se zabývají i touto tématikou. Trochu netradiční je však Krampus, jenž se už v našich kinech promítá. Film je také zaměřen na rodinu, ale místo nějaké romantické dějové linky nebo solidního dramatu se jedná o hororový zážitek říznutý komediálními prvky.

I v tomto filmu se setkáváme s rodinou, které to úplně nešlape a většina členů se k srmrti nesnáší. Jsou však Vánoce a ty už tak nějak vyžadují, aby se rodina sešla pěkně pohromadě a prožila spolu tyto svátky. Malý Max se však letos na základě nesnášenlivého útoku svých bratranců rozhodne neposlat dopis Santa Clausovi a Vánoce by nejraději zrušil.

Aniž by si to uvědomil, tak do svého zapadlého městečka přivolá Krampuse, který nepřínáší radost, ale společně se svými pomocníky je symbolem záhuby. Pokud tedy přestanete věřit na vánočního ducha a pohodu, tak si můžete zadělat na obrovský problém. Společně s Krampusem přichází do městečká velká sněhová bouře, takže Max a jeho rodina jsou v podstatě odříznutí od světa a jsou zde sami, protože většina sousedů odjela na svátky pryč.

Postupně zjišťují, že se v jejich okolí děje něco hodně divného a situace se začne zhoršovat, když jsou jednotliví členové rodiny unášeni velmi podivnými bytostmi. Letos to holt budou hodně výjimečné svátky, které se ponesou v krvavém duchu a boji o holé přežití...

Tento film se ze začátku profiluje jako standardní vánoční rodinná záležitost, kdy se sejdou dvě větve rodiny a názorově jdou velmi proti sobě. Zajímavé zpestření přichází v podobě Krampuse, kdy se snímek přepne do módu hororová záležitost. Změna je to sice docela dost radikální, ale nedá se jí upřít atmosféra, která je v tomto případě výborná a některé scény ve mě vyvolávaly dojem napětí podstatně zdařileji než většina letošních čistokrevných hororů. Za což patří tvůrcům jednoznačně palec nahoru.

Krampus: Táhni k čertu je však žánrový chameleón, protože se dostaví i prvky komedie. Zábavné to sice je, ale je zde cítit nesourodost natočeného materiálu. S celkovou kvalitou je to tedy jak na houpačce. Tvůrci naštěstí měli dost originálních nápadů, aby Vás to furt bavilo. Nechci zbytečně příliš prozrazovat z děje, ale pomocníci hlavního záporáka jsou docela zajímaví. Bohužel stejně jako ve většině případů funguje první polovina filmu, když ještě přímo nevidíte, kdo nebo co zabíjí.

V pozdějších fázích zase nabízí velmi zajímavý mix hororu, komedie a akce, kdy dojde až na absurdní situace, které fungují překvapivě dobře a skvěle se na ně kouká. Bohužel samotné finále je trochu slabšího rázu, ale dalo se očekávat, že si podobné tempo snímek do konce pravděpodobně neudrží.

Na film jsem původně v plánu jít neměl a prakticky jsem o něm nic nevěděl, takže jsem byl velmi příjemně překvapen, co jsem viděl. Neodcházel jsem z kina sice vyloženě nadšený, ale relativně spokojený, protože jsem měl pocit, že Krampus: Táhni k čertu je přesně takový odlehčující film, který jsem potřeboval v tomto hektickém období svátků vidět. Navíc se mi libí snaha tvůrců jít proti proudu a vytvořit něco žánrově prolnutého a ulítlého.

7/10

Autor článku: Václav "vorez" Suchý