Kino recenze

Kód Enigmy vypráví příběh profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch), kterého v roce 1952 navštívila policie, protože dostala od sousedů hlášení ohledně vloupání do jeho bytu. Zloděj sice nic neukradl, ale policie se začala zajímat o majitele bytu, který se choval velmi podivně. Během výslechu začínají na povrch vyplouvat zajímavé skutečnosti o životě tohoto podivína. Film vypráví příběh člověka, který se svým týmem podílel na prolomení legendárního německého šifrovacího stroje Enigma, čímž zachránil tisíce životů, ale byl veřejností zavrhován kvůli své homosexualitě.

Snímek má na svědomí norský režisér Morten Tyldum, o kterém většina z Vás pravděpodobně slyší (čte) poprvé, protože se věnuje hlavně menším projektům bez výrazných hollywoodských hvězd. Jeho filmy jsou však velice dobře hodnoceny v různých databázích (např. Lovci hlav, Kámoš). Tentokrát se rozhodl natočit film podle skutečné události a s prvotřídním hereckým obsazením.

Příběhy podivínů, kteří dokázali vykonat velké věci pro lidskou společnost, jsou pro diváky stále populární téma, stejně jako příběhy z 2. světové války, i když se zrovna neodehrávají v první linií, ale pouze v jejím pozadí. Alan Turing (Benedict Cumberbatch) měl kvůli svému myšlení problematický život a velmi těžko navazoval sociální vztahy, protože se už od dětství setkával s nepochopením. Velmi brzy si proto našel vztah k matematice a šifrám, které po večerech luštil. S nadsázkou lze říci, že z něj byl nejlepší křížovkář své doby.

Benedict Cumberbatch patří v současnosti k jedním z nejvyhledávanějších herců a ve filmu Kód Enigma dokazuje proč. Nedělá mu žádný problém se emočně vžít do své role a v průběhu děje se přizpůsobovat nastalým situacím. Vidíme ho zde jako člověka, který zlomil hůl nad svým okolím a baví ho ostatním dokazovat, že on je ten nejlepší a nejchytřejší, což jsou momenty, kdy je na výši, ale dojde i na chvilky slabosti a osamění, které tento geniální mozek prožívá. To vše je navíc podpořeno výbornou mimikou a gestikulací celého těla. Benedict zkrátka opět válí a tentokrát ve velmi vážné roli. Hlavně na jeho hereckém výkonu film staví a režisér měl opravdu velké štěstí, že ho dokázal svým námětem zaujmout.

Výborně ho doplňuje Keira Knightley, kterou přizval do svého pracovního týmu jako jedinou ženu díky jejímu mimořádnému nadání pro matematiku. Něžné pohlaví to v této době nemělo jednoduché, protože jejich inteligence byla značně podceňována, a proto se na ně muži koukali s jistým opovržením. Z toho důvodu měla její postava k Turingovi dostatek empatie a značně mu pomáhala v jeho komunikaci s ostatními. Zvlášť problematické bylo donutit okolí, aby s ním spolupracovalo a nestavělo se proti němu. Tyto situace jsou ve filmu poměrně časté a emotivní. Na obou hlavních hereckých hvězdách film stojí (a nepadá), zbytek hereckého obsazení jim zdárně sekunduje, čímž dotváří napjatou atmosféru a interakci mezi všemi postavami.

Prakticky vše na co Morten Tyldum sáhl se povedlo. Zajímavý je také styl vyprávění, kdy Turing celý příběh vypráví při výslechu na policejní stanici a je jen na divákovi, aby se na jeho konci rozhodl, jestli vše co udělal je správné pro blaho většiny, nebo zavržení hodné. Díky tomuto stylu má film svižné tempo a často dochází k zajímavějším momentům, ať už z Turigova dětství, prolamování šifrovacího stroje Enigma nebo z roku 1952, kdy probíhá samotné vyšetřování. I kameraman si vyhrál se zajímavými delšími záběry a pochválit musím také výpravu filmu, která je velmi věrohodná a tvůrci si dali záležet na velkém množství detailů.

Kód Enigmy je velmi povedeným a osobitým životopisným filmem podle skutečné události, který dává nahlédnout na činy jedné z nejrozporuplnějších postav 2. světové války, jehož práce byla veřejnosti dlouho neznámá. Zajímají-li Vás příběhy o vyjímečných osobnostech našich dějin nebo kvalitní filmařina, tak si na film určitě zajděte. Pokud se Vám libily filmy jako Čistá duše nebo The Social Network, tak budete z kina odcházet na výsost spokojeni, přesně takto se točí životopisné drama!

8,5

Autor článku: Václav „vorez“ Suchý