Kino recenze

Justin je mladý kluk, který má jeden velký sen - chce být rytířem jako jeho slavný dědeček. Doba mu však nepřeje, protože v zemi vládnou právníci a ti rytířství zakázali. Sepsali také spoustu přehnaných až nesmyslných zákonů, jimiž se celé království musí řidit. Justinovou hlavní překážkou je jeho vlastní otec, který je vrchním zákonodárcem a přeje si, aby šel v jeho stopách. Královstvím se navíc začíná šuškat o návratu bývalého rytíře Heraclia, který zradil korunu a zabil Justinova dědečka. Nás malý hrdina se proto vydává do vzdáleného opatsví, aby ho mniši vycvičili rytířem. Cestou se k němu přidává nebojácná Thalia a pomatený kouzelník Melquiades, který trpí rozdvojenou osobností. Začíná tak dobrodružná cesta za Justinovým snem a záchranou celého království!

Rád bych podotknul, že animované filmy mám opravdu rád. Líbí se mi jejich hravost a nepovažuji je pouze za zábavu pro děti. Hodně takovým filmům se povedlo svým přesahem zaujmout i dospělého diváka (hlavně Pixaru) a objevují se v nich narážky na klasické filmy. Justin: Jak se stát rytířem však mezi tyto filmy nepatří, protože vykrádá snad všechno, co jste kdy v animácích nebo hraných filmech viděli, a fungovalo to. Začneme ale od začátku. Na úvod jsem si v kině ohodnotil animaci. Jedná se o španělský film (studio Kandor Graphic) a jejich pojetí se samozřejmně nemůže rovnat velkým hráčům jako Pixar nebo DreamWorks. Animace je teda o třídu nižší než jsme si za poslední roky zvykli – pohyb vlasů nebo vousů jako u Rebelky od Pixaru v žádném případě nečekejte. Není to však žádná velká výtka, vzledem k rozpočtu a použitému výtvarnému stylu do sebe všechno zapadá. Postavy mají velké obličeje a hrudník. Nohy jsou v kontrastu se zbytkem těla a jsou titěrné. Samozřejmně až na Justina – ten je kost a kůže. Koneckonců film dělá příběh a ne animace.

K příběhu a světu, ve kterém se děj odehrává mám pár výtek. Opravdu nechápu proč do středověku tvůrci tahají vymoženosti moderní doby. To opravdu musí Justin místo krčmy navštívít podnik, který připomíná nejznámější fast foodový řetězec na světě? Opravdu si v té době dávali hamburgery a hranolky?! Když se nepřátelé snažili katapultovat přes hradby vězení, tak zase k vypočítání úhlu střely použili notebook! Takové věci mě v animácích opravdu rozčilují. Někomu to možná přijde vtipné, ale mě to míchání středověku s moderní dobou vadí. Přijde mi, že tvůrci nevěděli jak jinak udělat scénu zábavnou nebo něčím zvláštní. Za pár let asi budeme svým dětem vyprávět pohádky stylem: „Za sedmero fast foodovými řetězci a sedmero výrobci procesorů....“. Je to sice pohádka a zábava na odreagování určená hlavně pro děti, ale až Vám přijde domů synátor s pětkou z dějáku, tak se nedivte...Já jsem Vám to říkal.

Ve filmu se objevuje hodně vedlejších postav. Každá má jasně daný svůj úkol a plní ho. To se mi na fimu líbí. Horší je to však s originalitou. Nedokážu se zbavit pocitu, že už jsem všechno někde viděl a to v podstatně lepší podobě. Tady se dočkáme hodně drsného mixu. Je zde například již zmíněný kouzelník Melquiades. Ten trpí rozdvojením osobnosti a ty mezi sebou vedou vnitřní boj. Glum jako vyšitý! Akorát se nesnaží hlavního hrdinu primárně zabít. Spíše vede vnitřní boj mezi sebou. I zde se jako v každém středověkém filmu objevuje kůň. Kde byl vtipný a povedený kůň? Jóóó Maximus v Na vlásku, tak ho stříknem na hnědo, uděláme podobné výrazy a nikdo nic nepozná. Stejně se tam objeví jen na chvíli....A tohle bych mohl aplikovat snad na všechny postavy ve filmu. Jen jim pozměnili některé charakterové vlastnosti (Melquiades se nesnaží zabít Justina). To samé se dá říci o parodii scén. Ostatně tvůrci se chlubili, že se inspirovali ve filmech jako je Indiana Jones, Superman, Highlander nebo Krokodýl Dundee. Když přišla na řadu parodie souboje ze Star Wars, tak sem jen čekal, kdy někdo předvede pověstný trik se špičatým kloboukem...

Dějově film jinak odsypává dobře. Za 90 minut zde není vyloženě pasáž, při které byste zívali nebo chtěli odejít. Náš malý hrdina, co má problém udržet meč, natož s ním bojovat,  má zachránit království před zloduchem. Navíc chce hájit čest namyšlené bohaté holky Lary, která se o něj samozřejmně vůbec nezajímá a je jí ukradený, ale když je unesena šarmantním, avšak pouze vychloubajícím se Sirem Clorexem (skutek utek), tak ji příjde starej dobrej Justin vhod. Klasika z normálního života, alespoň tady se můžou děti poučit. Je zde tedy tradiční ústřední motiv – hrdina je nímand z dobré a bohaté rodiny, co si jde za svým snem a cestou zjistí, že jeho vysněná je akorát namyšlená fiflena, a že lépe se usíná i vedle holky z Mekáče....Tahle ohraná písnička se však dá udělat lépe a poutavě, což nám v plné kráse dokázal animák Jak vycvičit draka.

Byl jsem na 3D projekci, avšak pokud mě má chatrná paměť neklame, tak jsem zaznamenal pouze dvě scény, ve kterých byl tento efekt využit. Jinak se jedná o klasickou prostorovost směrem do pozadí než k divákovi. Film byl s českým dabingem, který mi přišel slušný. Člověk musí respektovat, že se jedná o snímek určený hlavně dětem. Justina produkoval Antonio Banderas a zapůjčil mu i svůj hlas v originálním znění, což by mohlo být zajímavé a film si tak pustím podruhé kvůli práci na Blu-ray recenzi jestli u nás vyjde. Jakože asi jo. Jinak bych se na něj už pravděpodobně znova nedíval. Tohle je film typu – viděl jsem, napsal jsem recenzi, zapomněl sem. Na projekci byli přítomní i nějácí bubáci (děti) a ti se docela smáli. Pokud chcete vyrazit se špuntama na Justina do kina, tak klidně běžte. Jako rodinný film funguje. Žádnou originalitu však nečekejte.

5/10

Autor článku: Václav "vorez" Suchý