Kino recenze

Keanu Reeves je sice skvělý herec, ale poslední dobou nenatočil žádný pořádný film, který by jeho fanoušci mohli opěvovat. Dobrodružné fantasy 47 róninů bylo sice fajn, ale nebylo to něco, o čem byste dokázali kamarádům u piva vyprávět celé hodiny. Od příštího týdne se to změní, protože do kin přichází John Wick!

Hlavní motivací tohoto hrdiny je stará dobrá pomsta. John je na dně, zrovna mu umřela manželka, kterou nadevše miloval a kvůli které se vzdal svého povolání. Po její smrti mu od ní přijde poslední dárek – štěně, aby se měl John o koho starat a mohl zase něco milovat (auťák se nepočítá) . Jenže osud mu příliš nepřeje, protože ho brzy poté přepadnou a nejenže mu ukradnou stylovou káru, ale sejmou mu přitom i jeho nového čtyřnohého mazlíčka, a to je dostatečný důvod ke krvavé pomstě, zvlášť když jste nájemný vrah na odpočinku.

Zápletka je sice relativně jednoduchá a ve filmu jsme ji viděli nesčetněkrát, ale to provedení je v tomto případě dotaženo takřka k dokonalosti. Ze začátku nesledujete hlavního hrdinu, jak si podává jednoho padoucha za druhým, ale nasáváte atmosféru a pravidla světa, ve kterém se film odehrává. Pokud se pohybujete za hranou zákona, tak přesně víte, kam si jít pro informace a jméno John Wick Vám otevírá prakticky všechny dveře, protože se s Vámi nikdo nechce pouštět do křížku.

A přesně v tomhle spočívá kouzlo filmu. Hlavní postava je zahalena tajemstvím o své minulosti a postupně se dovídáte, co během své profesionální kariéry dokázal a proč se i nejmocnějším lidem z podsvětí orosí čelo a srazí půlky k sobě, když slyší jméno John Wick!

Keanu Reeves navíc mohl ve filmu využít své bohaté zkušenosti z předchozích akčních rolí. Hlavně z Matrixu, protože i tady používá podobný styl boje tělo na tělo. Blahem budou vrnět  jak vyznavači fullcontactu, tak střelných zbraní, protože John Wick s nimi umí výborně zacházet a headshoty rozdává častěji než vy v posledním díle Call of Duty. Tento poměr bojů je vyvážen zhruba půl na půl a má propracovanou choreografii, která plně uspokojí všechny fanoušky akčního žánru.

John toho sice moc nenamluví, ale když už z jeho úst něco vypadne, tak to stojí za to. Klobouk dolů si zaslouží načasování, protože se nejedná o čistokrevné hlášky, ale spíše Johnovo konstatování faktů, které je vzhledem k dané situaci více než úsměvné. Takto se povedlo do akčního filmu nenásilnou formou dostat skvělý humor.

Ten tvůrci využili i při formování postav, jenž zde mají fakticky epizodní role např. výborný Lance Reddick jako manažer hotelu, ve kterém se ubytovávají zločinci z celého města a jsou jim poskytovány velmi zajímavé služby pro nájemné vrahy. Hotel se však řídí poměrně striktním ubytovacím řádem, který není radno porušovat. Už dlouho se nestalo, že by mi ve filmu takto dokonale sedlo herecké obsazení, prakticky z každého jde znát přirozený respekt ze jména John Wick a reakce herců jsou na něj výborné, čemuž napomáhá opravdu vypilovaný scénář, který jsme v rámci žánru již několik let neviděli. 

Ke konci jsem se několikrát přistihl, že nechci aby už byl konec. Za 96 minut toho tvůrci stihli poměrně hodně. Drobnou výtku bych měl v samotném konci filmu, kde mi přišel jeden souboj zbytečně navíc. Měl jsem si dát pozor na to, co jsem si přál pár minut zpátky.

John Wick je pro mě obrovským překvapením. Před novinářskou projekcí jsem si říkal, že by mohlo jít o celkem slušné žánrové Béčko, když se zadaří, ale nakonec jsem odcházel velmi příjemně překvapený a nadšený, protože jsem viděl jeden z nejlepších akčních filmů posledních let, který kombinuje akci s humorem a divák z kina odchází nadmíru spokojen. Byla by škoda Johna Wicka v kině minout. V tomto případně je 100% naplněno motto filmu:

„Není důležité, co jste udělali, ale komu jste to udělali“

8/10

P.S. O volné vstupenky na pražskou předpremiéru si můžete zasoutěžit zde!

Autor článku: Václav „vorez“ Suchý