Kino recenze

Filmové adaptace počítačových her to nemají jednoduché....ačkoliv se je filmaři snaží přenést na stříbrné plátno v pravidelných intervalech, tak je výsledek většinou tragický. V minulosti jsme mohli vidět např. Super Mario Bros., Dooma nebo také Silent Hill. Poslední jmenovaný je snad jediným filmem (ovšem pouze jeho první díl), který hráčům nevadil a dalo by se o něm prohlásit, že u nich zabodoval. Produkci Uweho Bolla raději ani zmiňovat nebudeme. 

V roce 2002 spatřila světlo světa hra Hitman: Codename 47 od studia IO Interactive, které nabídlo nájemného zabijáka s čárovým kódem na temeni hlavy, pro něhož nebyl problém v tichosti vyřídit jakoukoliv zakázku a nepozorovaně se vypařit z místa činu. U hráčů se tento stealth postup (mohli jste hrát i akčněji) stal velmi oblíbeným a herní série žije dodnes.

Před několika lety vznikl dokonce film s názvem Hitman (2007), který natočil Xavier Gens a hlavní roli si v něm zahrál Timothy Olyphant. Hodnocení byla velmi průměrná, fanoušky videoher si film nezískal a celkově film utržil v kinech 100 miliónů dolarů bez pár drobných (rozpočet činil 25 miliónů). Zkrátka žádná sláva. Po 8 letech přichází druhý pokus...

Agent 47 (Rupert Friend) není obyčejný člověk, ale je výsledkem experimentů, které měly za úkol vyvinout dokonalý vraždící stroj. Jeho smysly jsou proto upraveny a podstatně vylepšeny. Jeho číslo tedy značí vývojovou řadu expermientu. Jeho nadcházejícím úkolem je zničit Syndikát, jenž se snaží vyvinout vlastní agenty a pomocí jejich schopností ovládnout svět. Klíčem má být mladá žena jménem Katina Van Dees (Hannah Ware), která žije osamělý život v pohybu a snaží se najít informace o svém původu.

Syndikát proto posílá svého nejlepšího agenta Johna Smitha (Zachary Quinto), aby Katinu našel a přivedl. Dochází tedy ke střetu dvou nejlepších agentů, jejichž úspěch nebo selhání rozhodne o osudu světa v jeho současném uspořádání. V této hře zabijáků jde o hodně....

Hitmana dostal na starosti neznámý Aleksander Bach, pro kterého je tento film zároveň prvním režisérským počinem. Studio 20th Century Fox do jeho výroby investovalo zhruba 35 miliónů dolarů, což je vzhledem k ambicím, které tento film měl, zoufale málo. Už od úvodní scény totiž pochopíte, že se bude jednat o Béčkový akční film, kterých během roku vzniká velké množství. Pokud se s tímto faktem smíříte během úvodu, tak máte velkou šanci, že si ho užijete. Očekáváte-li duchaplnější a propracovanější náplň, tak budete zklamáni. Toto je dobré si říci hned v úvodu recenze.

Scénáře se totiž (stejně jako u Hitmana z roku 2007) ujal Skipp Woods, který má na svědomí třeba poslední Smrtonosnou past. Sice občas ve své tvorbě dokáže překvapit (A-Team), ale Agent 47 není ten případ. Z videoher jsem hrál pouze první dil a už si ho nepamatuji, každopádně tato postava má docela bohatou historii, ze které by se dal vytěžit nějaký zajímavý a napínavý příběh. V tomto filmu se ho však nedočkáme.

Sice tento restart odhaluje zabijákovu historii a nastiňuje ústřední konflikt, ale pouze v rámci Béčkových vod. Přidejte k tomu nezkušenost režiséra a celková vize filmu je značně roztěkaná, což diváka nedokáže uhranout a nepřínáší žádný větší "tah na branku".

Samostatnou kapilotou jsou akční scény, kterých je ve filmu sice dostatek. Hoši si naštěstí asi uvědomili, že dialogy nebudou silnou stránkou jejich filmu, a tak se rozhodli každou chvíli přijít s nějakou akcí, aby se divákům v sále nezavíraly oči. Kvantita však zvítězila nad kvalitou, takže neočekávejte nic, co byste neviděli v ostatních filmech podobné kategorie. Kontaktní souboje většinou pohřbívá divný střih, díky kterému jsem ztrácel přehled o situaci na "bojišti" (naštěstí není zběsilý jako v případě třetího Taken). Pravděpodobně má zakrývat slabší choreografii soubojů. Na druhou stranu nejsou tyto scény vyloženě tragické, spíše spadají do kategorie velmi průměrné.

Zajímavá je situace okolo akčních scén, kde to bouchá a zapojují se do hry různé dopravní prostředky. S rozpočtem 35 miliónů dolarů zázraky udělat nejdou, zvlášť když většinu těchto akčních sekvencí stavíte na CGI. Tyto záběry pak kazí dojem z reálnosti scény. Pád dvou CGI postav ze střechy vlaku je více než úsměvný. Naopak automobilové honičky jsou docela povedené, i když opět nepřináší nic nového. Dle tohoto popisu to může vypadat až odstrašivě, ale vězte, že se jedná o průměr, který nabízí současný akční žánr. V dnešní době se cpou digitální triky všude a mnohdy zbytečně.

Herecké obsazení je obstojné. Zvlášť, když vememe v úvahu, že hlavní hrdina je geneticky upravený člověk, který nemá emoce a zaměřuje se pouze na svou misi. S vyholenou hlavou mohl proto běhat po plátně prakticky kdokoliv, ale Rupert Friend se této úlohy zhostil obstojně. Hannah Ware také v rámci možností zahrála, co se dalo a Zachary Quinto (Star-Trek) byl jistě zajimavým lákadlem. Jenže jeho charakter je velmi podobný tomu Rupertovu, takže toho moc předvést nemohl, navíc zde hraje....no v podstatě Terminátora, takže ho de facto nic trápit nemusí.

Docela zajímavé je pomrkávání na fanoušky videoher, které nabízí hromadu záběrů a motivů z předlohy. Můžete se těšit na vynořování Agenta 47 ze tmy, jeho specifické zbraně + jejich typické rozložení, několik náhledů skrze kamery a zajímavá je také scéna, kde se musí Katina dostat nepozorovaně z haly, aniž by ji zachytily kamery. V tomto případě nelze snahu filmařů o stealth postup a atmosféru videohry upřít. 

Jenže ani tato snaha v kombinaci s nezajímavým scénářem nedokáže vyprodukovat kvalitní podívanou, ze které byste odcházeli s nadšením. Jak jsem již zmiňoval na začátku recenze - pokud se spokojíte s Béčkovým pojetím a nemáte od filmu žádná velká očekávání (jako já), tak by Vás na 96 minut zabavit mohl. V rámci akčního žánru se však nejedná o nic výjimečného. Loni jsme u Johna Wicka viděli, že i s malým rozpočtem (20 mega) se dá natočit vynikající film, když se tvůrci drží při zemi a točí ho srdcem. Tady nic takového necítíte.

Bohužel ani Hitman: Agent 47 nespraví reputaci adaptacím videoher. Pokud v následujících letech neuspějí v kinech ani věhlasné značky jako Warcraft, Assassin's Creed nebo Uncharted, které budou mít podstatně vyšší rozpočet a pracují na nich talentovaní tvůrci, tak jsou filmy podle videoher definitivně mrtvé....a je to škoda, protože jejich předlohy toho nabízí opravdu hodně, když jim věnujete svůj čas, který je podstatně delší než filmová stopáž.

6/10

Autor článku: Václav "vorez" Suchý