Kino recenze

Manželé Simon a Robyn, se stěhují z Chicaga do Los Angeles. Simon má nastoupit na lukrativní pracovní pozici a s Robyn se chtějí pokusit o dítě. Náhodou, při vybíraní nábytku, potkají Gorda, Simonova spolužáka ze střední školy. Přes vlažné přivítání se Gordo začne kolem manželů motat. Tu jim nechá před domem láhev vína, jindy jim koupí ryby do jezírka. Občas se nečekaně u nich i zastaví a pomůže zapojit televizi.

Společná večeře sice proběhne ještě v pořádku, Simonovi je však Gordova přítomnost stále více na obtíž. Během rozhovorů a z dopisů, které jim Gordo posílá se Robyn dozvídá střípky z manželova mládí, o kterém neměla ani tušení. Začne proto tajně pátrat po Gordově a Simonově minulosti a rozhodně nebude nadšena z toho, co vše se jí podaří odhalit. Zjistí, že vlastně svého manžela vůbec nezná a minulost, která vybublá na povrch, nevratně zasáhne životy všech tří.

Snímek Dárek je čistokrevným psychologickým thrillerem. Zajímavým faktem je, že snímek je celovečerním režijním debutem známého herce Joela Edgertona, který k filmu napsal scénář i se obsadil do role Gorda. Na to, že jde o jeho debut, je snímek dobře režijně a vůbec řemeslně zvládnut. Divák zhruba první polovinu filmu moc netuší, jak se bude snímek vyvíjet a o čem to vlastně je. Hodně času se totiž věnuje spíše budování atmosféry a seznamování se s postavami. Děj se odvíjí v pomalém tempu, což ale díky zmíněné atmosféře ani moc nevadí.

Snímek se navíc tváří jako standardní thriller o psychopatovi, který bude v průběhu filmu terorizovat mírumilovnou rodinu. Několik zvratů a odhalení však tento předpoklad vyvrátí a divák si pak není jistý, kam se bude vyprávění ubírat. Tato nejistota zábavnosti filmu velmi pomáhá. Poslední půlhodina je pak vynikající a představuje ten správný filmový vrchol včetně povedené pointy. Logika sice trochu zaskřípe, ale nijak zásadně. Nitky se rozpletou a skládačka do sebe konečně zapadne.

Přesto se nemohu ubránit myšlence, že toho přece jen bylo trochu málo. Buď by snímku prospělo tak o deset minut prostříhat, nebo některá hlušší místa zaplnit nějakým pro příběh zásadnějším dějem. Možností je více, ale celkové vyznění je vlastně velmi civilní až banální. Takhle nám zůstává pravda o tom, že pomstu je nejlepší servírovat za studena a je také příjemné sledovat, že boží mlýny melou, aneb na každou svini se vaří voda.

Ač se ve filmu objevuje více postav, tak veškeré dění prakticky obstarávají manželé Simon a Robyn a záhadný Gordo. Robyn si zahrála Rebecca Hall a je vlastně ve výsledku jedinou sympatickou postavou. Rebecca ji obdařila určitou zranitelností a křehkostí se sklony k možným psychickým problémům. Pravidlo, že záporáci bývají vděčnější, se projevuje i zde. Simona ztvárnil Jason Bateman, který je díky svojí komediálnější minulosti perfektně obsazen mimo svou škatulku.

Ze začátku se jeví jako sympaťák, ale po pár náznacích je jasné, že kdesi pod povrchem se v něm skrývá cosi nebezpečnějšího a temnějšího. Nejvíce nečitelný je pak Gordo v podání Joela Edgertona. Někdy působí jako slušně vychovaný ňouma, jindy jako správňák s tajemstvím nebo nevyzpytatelný adept na psychiatrickou léčebnu, ale jak se diváci také dozvědí, umí ukázat i zuby.

Dárek je žánrovým počinem čerpajícím hlavně z povedené atmosféry, perfektních hereckých výkonů a dobře napsaných postav. Škoda, že není o něco více propracovaný scénář, který by nabídl více důležitých dějových zvratů.

7/10

Autor článku: staka