Vloženo: 13.10.2014 16:23 | Film: Co jsme komu udělali? (Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu?)
Francouzská komedie, to je pojem v rámci světové kinematografie. Francouzi jednoduše komedie točit umějí, mají svůj specifický smysl pro humor, většinou se dokážou vyvarovat těch nejhorších klišé a jejich filmy mají prostě takové osobní kouzlo. A neplatí to jen o těch s legendami jako byli Louis de Funés, Bourvil nebo Pierre Richard, i v posledních letech vzniklo několik pozoruhodných a úspěšných komedií ze země galského kohouta. Za všechny jmenujme roztomilou adaptaci Mikulášových patálií z roku 2009, fenomenální divácký úspěch Intouchables v roce 2011 a ve stejném roce akademickou sklizeň němého snímku The Artist nebo o rok později originální a černohumorná Hašišbába.
Co jsme komu udělali? svým námětem má určitě ambice zařadit se mezi ty nejslavnější kousky z francouzské filmové školy, leč dle mého názoru se tak nestane z několika důvodů. Nejprve ale ve zkratce, o čem film pojednává. Manželé Verneuilovi jsou tzv. ze staré školy, věřící katolíci z dobré rodiny, oddaní Francouzi se správným národním cítěním, mají čtyři vzdělané dcery, krásný velký dům a jsou váženými občany ve svém okolí. K jejich postupně narůstajícímu zděšení však zjišťují, že dcery žijí v jiném, moderním světě, a tak postupně musí přetrpět fakt, že si berou za manžely marockého muslima, Žida a Číňana.
Naděje tak rodiče vkládají do nejmladší dcery, která jim jednoho dne oznámí, že si bude brát Charlese, který je správným katolíkem a navíc divadelním hercem. Že to nakonec nebude asi tak úplně ideální manžel, jak se na první pohled (nebo spíš popis) zdá, mají rodiče zjistit velmi záhy…
Zápletka filmu se tedy z největší části točí okolo připravované svatby nejmladší dcery Laury a patálií s tím spojených. Ty vyplývají z toho, že ani její manžel není tak úplně Francouz od narození a jeho rodinka, zejména otec, je velice svérázná. Většina scének a vtipů je vystavěna na kulturním střetu. Již v úvodu, kdy se postupně seznamujeme se všemi ženichy, začíná spousta uměřeně rasistických narážek, popichování, urážení a dokonce i na pěstní souboj dojde.
Vtípky jsou docela povedené, ale v podstatě bez výjimky jsou založené na takových těch tradičních kulturních předsudcích, které mají tu blíže, tu dále od skutečnosti. Geniální fór nebo nadmíru inteligentní scénku, pracující zajímavě, nově či originálně s kulturními rozdíly, nečekejte. Nicméně první polovina má tempo a alespoň mírný úsměv většině diváků, včetně mě, po většinu stopáže určitě vydrží.
To zajišťuje zejména Christian Clavier v roli zapřisáhlého gaullisty a mírně xenofobního otce a tchána Clauda Verneuila. Ne, že by ostatní herci byli špatní, ale jeho dominance na plátně je naprosto zřejmá kdykoli se objeví na scéně. Většina diváků si ho asi vybaví z hraných filmů s Asterixem a Obelixem, kde hrál po boku Gerarda Depardieua, případně z filmu Návštěvníci nebo ze série Bídnici. Že je rozeným komikem, o tom nemůže být pochyb. Z ostatních herců mě nejvíce zaujal naprosto neznámý Medi Sadoun, který si roli muslimského manžela střihl s velkým přehledem.
Druhé polovině filmu malinko dochází dech a nápady, do děje se navíc docela razantně vtírají různá klišé, která nebudu jmenovat, abych nespoileroval. Ovšem jsou naprosto evidentní, předvídatelná a trošku pokazila dojem z jinak docela povedeného snímku.
Co jsme komu udělali je tedy veskrze příjemným filmem na jedno zhlédnutí a zasmání. Nenabízí v podstatě nic jiného než ucházející dávku nepřekvapivého humoru a skvělé herectví Christiana Claviera. V nějaké formě zhlédnutí určitě můžu doporučit, vydání na blu-ray v budoucnu si tento film podle mě taky zaslouží, rozhodně by patřil minimálně do průměru. Závěrem musím říci, že je škoda trochu promrhaného potenciálu, který námět měl.
V rukou nějakého lepšího a zkušenějšího režiséra a scénáristy (obojí má pod palcem nepříliš známý Philippe de Chauveron) z toho klidně mohl být film, který se skutečně svou originalitou a vtipem mohl přiblížit skvělým Intouchables. Po zhlédnutí musím konstatovat, že distribuce s tím „vyvoláním nadšených reakcí, jaké následovaly po fenomenálních Nedotknutelných“ trošku přehání.
6/10
Ondřej „Sdoom“ Štefan
Článek
Francouzské filmy mám hodně rád, nevím proč, ale asi jsou mi svým humorem hodně blízké. Určitě se na film velmi rád podívám, jen zvážím variantu kina, protože si nejsem jistý zda je nutné vidět tento typ filmu v kině. Z největší pravděpodobností si počkám na domácí produkci, ale rozhodně se na film těším. Christiana Claviera si v této roli dokážu dost dobře představit ;)
Článek
Pochopeno správně ;) Ale kdo ví, třeba vlezu před ten kinorecepční pultík a řeknu si, sakra to nedávají nic jiného :D Bez legrace to rád uvidím, ale vždy si tohle řeknu i spousty filmů a pak nakonec jdu na něco co ve finále se vyjeví jako totální kravina. Nemluvě o tom, že to následně obalí do steelbooku :D
Partner: 3D filmy | Blu-ray filmy | DVD
V databázi je celkem 1.871 filmů a 2.267 Blu-ray edic. | Copyright © 2014 film-arena.cz | Vytvořil: tvorba webových stránek |
Pro tuto akci je nutné se nejprve přihlásit ke svému účtu.
Jestliže nemáte účet, můžete se zaregistrovat.
Máte-li účet, přihlaste se.
cenda133 (5200) |reagovat
Článek
Komedie mam rad a francouzke jsou v poradku .. kino urcite nenavstivim, jak zde nekdo psal kdyz jdu tak na jine vypalovacky.