Kino recenze

Režisér Neill Blomkamp nás v roce 2009 velmi překpavil svým prvním celovečerním snímkem District 9, ve kterém dokázal za málo peněz nabídnout opravdu hodně muziky, a také přišel z relativně originálním nápadem, se kterým sklidil úspěch. Jeho druhým filmem bylo Elysium s Mattem Damonem v hlavní roli a i tady dokázal, že sci-fi točit umí. Navíc mohl uplatnit svou vášeň pro tvorbu robotů a futuristického světa. Jeho dalším celovečerákem je opět sci-fi a tentokrát přímo s robotem v hlavní roli.

Film se odehrává v blízké budoucnosti v Johannesburgu, kde míra zločinu dosáhla takových mezí, že policejní jednotky nebyly schopny se vypořádat s každodenním násilím. Do provozu proto byly uvedeni speciální policejní roboti, kteří jsou jedinou účinnou zbraní proti narůstající kriminalitě. Jejich mladý vynálezce Deon (Dev Patel) však sní o robotech s vlastním vědomím a ne jen o strojích řídících se přesnými příkazy.

Podaří se mu vyvinout umělou inteligenci, kterou chce nahrát do jednoho vyřazeného policejního robota. Než stačí svůj plán realizovat, tak se stane obětí únosu zločineckého gangu. Ten si tento nový výtvor přivlastní a má s ním své vlastní plány, což může pro součanou společnost znamenat obrovskou hrozbu. Navíc jde Deonovi po krku jeho závistivý kolega (Hugh Jackman),  jenž cítí velkou křivdu, protože nedokázal prosadit svůj vlastní prototyp ochránce pořádku.

V prvé řadě je potřeba říci, že hlavní role si v tomto filmu si zahráli Yo-Landi Visser a Ninja z hudebního uskupení Die Antwoord, které jsem prvně viděl až v tomto filmu a nejsou to herci. Ze začátku bude tato dvojice působit jako pěst na oko, zvlášť dětský tón hlasu Yo-Landi, ale postupem času jsem si na to zvykl a musím uznat, že do celkového pojetí Chappieho se hodili. Ale každému tato jihoafrická rap-rave dojice (nebo co to vlastně je) sednout nemusí. Zvučná herecká jména jako Sigourney Weaver (skoro vůbec tam není) a Dev Patel (občas se tam ukáže) byly odsunuty na vedlejší kolej.

Nejvíce prostoru dostal Hugh Jackman, jenž je zde zápornou postavou a snaží se zničit Chappieho (Sharlto Copley - hlas) , protože má něco, co potřebuje pro svůj projekt. Ačkoliv se mohlo dle původních ukázek zdát, že půjde o souboj elitní společnosti proti sociálně slabé (motiv jako v Elysiu), tak jde spíše o souboj Jackman vs Chappie a zbytek se něják vyvrbí.

Neill Blomkamp si dal velkou práci s tvorbou sympatického robota, kterého vypiplal do nejmenšího detailu a všechny jeho části jsou navrženy tak, aby dokázal projevit i lidské emoce a divák se s ním sžil, co se povedlo na jedničku a přirovnání s Číslem 5 žije je v tomto směru na místě. Film je plný až vtipně roztomilých scén, protože Chappie se vyvyjí a učí novým věcem stejně jako malé dítě a pomocí získaných zkušeností se utváří jeho charakter.

Tady Neill opět zdůrazňuje důležitost výchovy a sociálního postavení jednotlivých skupin, protože bezprostřední svět okolo nás ovlivňuje naše názory, myšlení a hlavně chování. Chappie pobívá v ghettu a tam poznává dobré a špatné lidské vlastnosti. Jen na něm bude záležet, na kterou stranu se přikloní a jeho dlouhá cesta je dostatečně emotivní, zábavná a místy i akční.

Po technické stránce Blomkamp opět odvedl výbornou práci. Roboti a ostatní udělátka jsou na špičkové úrovni, tak jak jsme u tohoto nadšence do designu futuristických věcí a zvlášť robotů zvyklí. Dokonce i další zasazení jeho filmu do Johannesburgu podtrhlo atmosféru filmu, která se hodila k životnímu stylu hlavní herecké dvojice.

Blomkamp exceluje ve vytváření skvělých designových návrhů pro své filmy, ale zároveň si k ním píše scénář a samozřejmě je také režíruje. Z filmového nadšence se velmi brzy dokázal dostat do Hollywoodu a přetvářet své vize do filmů, ale ve vyprávění a promyšleném charakteru postav mu to občas drhne. Na Chappiem je vidět, že má skvělé nápady na jednotlivé události nebo scény, ale prostor mezi nimi není vyplněn stejně kvalitním obsahem a když neví kudy kam, tak použije hollywoodské klišé, které už je několikrát ohrané.

Proto mám pocit, že Neillovi filmy mají klesající tendenci a ačkoliv jsou technicky velmi zajímavé, tak z filmového hlediska nejsou tak originální a je čas na nový impulz (Vetřelec snad bude tím pravým ořechovým). Ostatně sám nedávno prohlásil, že Elysium se mu nepovedlo tak, jak by chtěl. Naštěstí je to teprve třetí film, ale u mě o stupínek horší než předchozí (u mě District 9 za 9, Elysium za 8).

Chappie nabízí mix mnoha žánrů a poutavým způsobem připomíná téma ohledně výchovy a ostatních aspektů lidské společnosti. K tomu přihazuje i slušnou porci akce. Vzhledem k R-kovému ratingu v USA to asi nebude tak úplně film pro celou rodinu (u nás přístupnost od 12 let).

V tomto směru možná až moc přísné, za hranou bylo možná jedno roztrhutí těla vejpůl. Jako zajímavá sci-fi oddychovka Chappie funguje a návštěvy kina pravděpodobně litovat nebudete, jen je potřeba krotit svá očekávání, protože stříhači trailerů zase jednou odvedli vynikající práci.

7/10

Autor článku: Václav „vorez“ Suchý